Dojmy a zážitky ze Slovakia Going Zero Waste

V sobotu 5.5. se v Bratislavě konala konference Slovakia Going Zero Waste, kterou jsem si nemohla nechat ujít. 🙂 Hlavní „hvězdou“ dne byla Bea Johnson, zakladatelka celého hnutí a autorka Domácnosti bez odpadu. Přestože už asi dvakrát byla Bea v České republice, já vždy byla zrovna v zahraničí, takže jsem si říkala, že tentokrát bych na takovou konferenci ve své blízkosti konečně ráda dojela. Nakonec to byl den plný zajímavých hostů a nových vědomostí. A rozhodně to nebylo jen o Bee, ale i o dalších zajímavých lidech, kteří se pohybují v podobné sféře.

Obrázek z FB události akce

Celý den byl rozdělený do čtyř bloků. Během každého bloku se vystřídalo několik hostů (kromě posledního, který měla celý pro sebe Bea) a vždy byly tématicky zaměřeny. Některé byly pro mě zajímavější více, některé méně, nicméně každá jedna z přednášek byla něčím přínosná. Zmíním tu krátce všechny bloky, nicméně u některých se zastavím více. 🙂

První z bloků byl na téma Zero Waste v každodenním životě. Zde mezi hlavní témata patřily textil, kosmetika, plasty a celkově odpad.

Textil

Na téma textil zde vystupovala Martina Mareková Kuipers ze slovenského Fashion Revolution. Organizace Fashion Revolution vznikla v Londýně po  kolapsu budovy Rana Plaza v Bangladéši. V budově Rana Plaza zemřelo přes tisíc lidí, kteří zde vyráběli oblečení pro velké módní řetězce. Budova naprosto nesplňovala bezpečnostní podmínky a přestože se i na samotné budově objevily praskliny, zaměstnanci tam byli nahnáni znovu pracovat. Jak to dopadlo už bylo zmíněno… Fashion Revolution se snaží bojovat za větší transparentnost v módním průmyslu. „Pobočku“ londýnské centrály u nás naleznete jako Fashion Revolution Czech Republic and Slovakia. Každoročně v dubnu probíhají po celé republice akce, kde se tato organizace snaží upozornit na problematiku módy, která je vyráběna v nelidských podmínkách a je vyráběna jen pro krátké používání se záměrem si brzy koupit oblečení nové. Toto oblečení (fast fashion) je nejen neetické, ale i neuvěřitelné neekologické kvůli svému plýtvání materiály a celým výrobním procesem.

Osobní poznámka: Pokud vás toto téma zajímá, najděte si více o fast a slow fashion. Zároveň pokud chcete mít oblečení z etických zdrojů, vyhněte se velkým módním řetězcům, které můžete najít v každém obchodním centru. Pokud vás zajímají příklady značek, které jsou etické, můžete se podívat na hezký přehled na konci článku zde.

 

Kosmetika

Tuto přednášku měla Martina Horváthová, spoluzakladatelka slovenské přírodní kosmetiky 2SIS. Mluvila zde hlavně o nevhodných a nebezpečných ingrediencích, které se nacházejí v běžné kosmetice. To bylo hodně zajímavé, protože často i drahé značky, které se tváří jako přírodní, mají v sobě obrovskou škálu nebezpečných alergenů či syntetických látek.

A omlouvám se za kvalitu fotek, mohla jsem během přednášek bohužel fotit jen mobilem. 🙂

Osobní poznámka: Pokud chcete více zjistit o tom, co vaše kosmetika obsahuje, doporučuji knihu Tajemství kosmetiky od Víta Syrového. Zde najdete dost rozsáhlý přehled ingrediencí, které se v kosmetice nacházejí a hlavně detailní informace o tom, co mohou způsobovat a proč se jim vyhnout. Pokud máte zároveň kosmetiku, u které se nejste jistí složením, můžete také zkusit skupinu svět non toxic, kde vám určitě někdo rád poradí, jestli se daná kosmetika jako přírodní jen tváří nebo je opravdu neškodná a prospěšná.

 

Plasty

Přednáška vedená Pavlem Alexym, který působí jako vedoucí Oddělení plastů, kaučuku a vláken na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Přestože jsem si od této přednášky asi moc původně neslibovala, byla to jedna z těch, co mě nejvíce zaujaly. Nejzajímavější částí zde pro mě byla diskuze o bioplastech a jejich rozdílech. V podstatě existují tři druhy. První z nich nejsou vyrobené z obnovitelných zdrojů a zároveň jsou nerozložitelné. Druhé také nejsou vyrobené z obnovitelných zdrojů, ale jsou rozložitelné. Ty jsou ještě větším problémem než ty první, protože se v přírodě rozloží, ale na mikroplasty, tedy to, co v přírodě působí největší problém. Třetím druhem bioplastu jsou ty, které jsou vyráběné jak z obnovitelných zdrojů, tak jsou v přírodě rozložitelné. Ty jsou ty jediné bez problémů. 🙂 Nicméně jak pan Alexy zmiňoval, bohužel ty nejsou nyní skoro k dostání. :/ A zde je přesně vidět, proč má smysl se snažit bez plastů obejít úplně.

Odpad

Poslední přednášku vedle Branislav Moňok, který působí v Přátelé země. Zde se zaměřil celkově na odpad, který produkujeme se zaměřením hlavně na bioodpad, který obvykle tvoří největší položku v našich popelnicích.

Osobní poznámka: Pokud je bioodpad i vaším problémem a chcete ho konečně začít také správně „třídit,“ zkuste omrknout kompostování či vermikompostování (na kompostování se u nás specializuje například organizace Kokoza, která v Praze pořádá i přednášky a worskhopy). Případně pokud máte možnost vyhazovat bioodpad do popelnice přímo pro to určené, máte to pravděpodobně nejjednodušší. 🙂

 

Druhý blok byl zaměřený na (ne)plýtvání jídlem.

První přednášku měla Alexandra Kolárik ze slovenské iniciativy Free Food. Tato iniciativa se dlouhou dobu snaží upozorňovat na plýtvání jídlem v celém potravinářském řetězci. Přednáška byla doplněná i grafy, kolik jídla se na Slovensku a v Evropě vyhodí.

Osobní poznámka: Pokud vás také trápí téma plýtvání jídlem, zkuste omrknout českou iniciativu Zachraň jídlo. Ti se zaměřují nejen na osvětu o tom, jak jídlem neplýtvat, jak ho správně skladovat a také se snaží zachránit spoustu „ošklivého“ jídla (například různě křivého a podobně), ale také na webu mají různé recepty ze zbytků z jídel, které by málo koho napadlo zužitkovat.

 

Druhou přednášku v řadě měla Lucia Grigová z blogu Do poslednej omrvinky. Přednáška byla zaměřená hlavně na domácí plýtvání jídlem a jak tomu lze předejít.

Třetí přednášku měl Tomáš Hajzler a byla zaměřená na komunitou podporované zemědělství (KPZ). Komunitou podporované zemědělství je „je partnerství mezi zemědělcem a spotřebiteli, v jehož rámci jsou rizika a přínosy zemědělství sdíleny spravedlivěji než v systému, který ovládají obchodní řetězce.“  V jednoduchosti řečeno, skupina lidí (kamarádi, známí, rodiny, které se nějak zorganizují dohromady) si najdou nějakého zemědělce (obvykle) poblíž, od kterého organizovaně pravidelně kupují jeho úrodu. Tyto potraviny jsou nejen lokální, ale i sezónní a často i bio. Vyhnete se tak nakupování ve velkých supermarketech, jejichž úroveň kvality potravin je dost pochybná. Zároveň budete také podporovat místní zemědělce a podnikatele místo obrovských koncernů.

Zde bych i doporučila Tomášův článek Dvanáct (utajovaných) faktů o supermarketech, které by každé dítě mělo znát. Možná poté začnete mít chuť si také najít či založit tu svojí KPZku. 🙂

Z blogu Tomáše Hajzlera

Osobní poznámka: Tomáš se nezaměřuje jen na KPZky, ale hlavní část jeho práce se zaměřuje na jeho projekt Slušná firma. Zde se snaží změnit způsob podnikání v Česku k tomu, aby se firmy snažily podnikat eticky a hlavně „slušně“ (kritéria můžete nalézt zde). Na webu shromažďuje nejen přehled firem, které těmto kritériím odpovídají, ale i zajímavý blog a také i nabídku práce od těchto firem.

Zároveň je Tomáš zakladatelem nakladatelství Peoplecomm, kde vydává knihy, které jsou v souladu s jeho postoji a hodnotami. Toto nakladatelství též stojí za vydáním české verze knihy Domácnost bez odpadu od Bey Johnson. Určitě se podívejte na zbytek jejich „reportoáru,“ já osobně doporučuji knihu Zodpovědná firma, kterou by si minimálně každý podnikatel měl přečíst.

 

Poslední přednáška tohoto bloku byla od Petry Slezákové, autorky Zero Waste Slovakia. Ta se konkrétně zaměřila na to, jak nakupovat bez odpadu a hlavně dávala konkrétní příklady. Nicméně tyto tipy byly hlavně užitečné pro obyvatele Bratislavy. 🙂

Nejvíce se mi ale od ní líbila myšlenka, že Zero Waste není o asketismu, ale o dobrovolné skromnosti. Dobrovolně se zřekneme toho, co nedělá dobře nám, ale hlavně životnímu prostředí.

 

3. blok byl zaměřený na cirkulární ekonomiku a Zero Waste v businessu.

První přednášku uvedla Ivana Maleš z Inštitútu cirkulárnej ekonomiky. Zde povídala o tom, proč je současný ekonomický model neudržitelný a jak ho změnit. Pointa cirkulární ekonomiky je taková, aby se věci nevyhazovaly, ale naopak se vlastně točily pořád dokola a daly se znovu využívat. Dnes bohužel máme lineární ekonomiku, kde se věc vyrobí, použije a jde do koše a dál se z ní stane jen odpad, protože jí není možné dále využít.

Osobní poznámka: Pokud vás téma cirkulární ekonomiky zajímá, doporučuji sledovat český Institut cirkulární ekonomiky a hlavně jejich web zajimej.se. Zde píší hodně zajímavých článků, které vás určitě inspirují.

 

Druhou přednášku vedl Jiří Sedlák z českého (a pražského) Bezobalu. Zaměřil se hlavně na to, jak takový bezobalový obchod funguje.

Osobní poznámka: Ať už se chystáte otevřít bezobalový obchod nebo vás toto téma jen prostě více zajímá, určitě sledujte Bezobalu.org. Nejen že byli průkopníky na české bezobalové scéně, ale také poskytují školení pro zájemce o otevření bezobalových obchodů. Případně pokud jste pražští či do Prahy jen jedete na návštěvu, mrkněte do jednoho z jejich bezobalových obchodů (nyní mají v Praze dva). 🙂

Člověk obalový (aneb týdenní odpad)

Jako třetí bloku následovala přednáška Annamarie Velič, která vyprávěla o Zero Waste ve firmách a korporacích. Zde zmiňovala i hlavně problematiku toho, že často se jedná jen o reklamní triky, kdy se firma snaží tvářit ekologicky, ale vlastně do toho má daleko. Co mě hodně zaujalo byla ekologická iniciativa, na které se podílela s firmou zaměřenou na zubní kartáčky Curanatura. Na Slovensku se zaměřili na sběr již použitých kartáčků, které znovu využili a vyrobili z nich plastové koše na tříděný odpad. Ty pak následně rozdali po slovenských školách. V iniciativě plánují dále pokračovat, nicméně co zmiňovala, týká se to jen Slovenska.

Osobní poznámka: Protože toto téma se dost týkalo greenwashingu, ráda bych to zmínila. Greenwashing by se dal definovat i tak, že je to obvykle jednání firmy, které vloží více peněz do reklamy na to, aby byla zobrazována ekologicky než kolik reálně utratí za ekologická opatření firmy. Toto se týká mnoha velkých firem, u kterých si to často ani neuvědomujeme: u oblečení, kosmetiky i potravin. Pokud vás  zajímá více, doporučuji článek od Nila zde.

 

Poslední přednáška v bloku byla vedená Stellou Slučiakovou, která působí v Inštitútu environmentálnej politiky. Zde se zaměřovala hlavně na odpad na Slovensku jako celek, kolik stojí a kolik se ho vlastně vyprodukuje. Zajímavý byl hlavně její návrh „odpadního modelu,“ ve kterém by každý platil za to, kolik odpadu vyprodukuje. Také zde mluvila o finanční politice, což mi přišlo hodně zajímavé. Například případ, že kavárna motivuje zákazníky finanční úlevou, když si přinesou vlastní hrneček na kávu s sebou.

Osobní poznámka: Finanční motivace již i u nás v některých kavárnách funguje. Stane se to ale někdy frekventovanějším fenoménem? 🙂 Snad ano..

 

Poslední čtvrtý blok byl celý věnovaný přednášce Bey Johnson, která je zakladatelkou celého Zero Waste hnutí.

Zde hlavně vyprávěla svůj příběh o tom, jak se k Zero Waste dostala a jak vypadá její domácnost. Za rok vyprodukuje jen malou sklenici odpadu. Co mi přišlo zajímavé je to, že jsem doposud nikdy nepřemýšlela nad tím, že její „odpadová sklenice“ je vlastně jen smíšený odpad, který není recyklovatelný. Zmínila zde i to, že od přátel dostává například láhve vína v klasických láhvích, které potom recykluje. Obvykle ale množství recyklovaného odpadu, který vytvoří, není nikde moc prezentován a nyní mě docela mrzí, že jsem se nezeptala, kolik ho vlastně vytvoří.

Co mi přišlo hodně zajímavé byl hlavně její šatník. Její celý šatník se vejde do příručního zavazadla, který měla s sebou a se kterým jela i na třítýdenní „přednášecí tour“ po Evropě. Jak vysvětlovala, vždy si nosí s sebou mýdlo (které používá zároveň i na vlasy a na tělo), které vždy na večer využije na přeprání si svých věcí, takže si vystačí opravdu s malým množstvím oblečení.

Kromě zajímavých poznatků zde vyprávěli i své „nehody.“ Když třeba hledala bezobalový lesk na zvětšení rtů a zkoušela použít kopřivu na rty (asi si dokážete představit, jak to dopadlo 🙂 ) nebo když používala ocet na vlasy tak dlouho, dokud jí manžel neřekl, že to už opravdu není sexy.

Osobní poznámka: Pokud vás mrzí, že jste přednášku neviděli, zkuste mrknout na některou online (v angličtině). Své přednášky má obvykle koncipované dost podobně, takže kromě části dotazů můžete získat dost dobrý přehled, jak to probíhalo. 🙂

 

Nicméně festival nebyl jen o přednáškách, ale i o Zero Waste vychytávkách. Bylo zde možné nakoupit si nejen potraviny bez obalu, ale i například drogerii, kosmetiku či potřeby do domácnosti z přírodních materiálů. 🙂 Následuje pár fotek pro představu.

Kosmetika 2SIS

Voskované ubrousky

Trenčínský bezobalový obchod

Bea v akci 🙂 (Že tam stojí zrovna ona jsem si všimla až poté, co jsem to vyfotila, když jsem si nahodile fotila stánky)

Tierra Verde

Nakonec jsem i „ukořištila“ fotku s Beou a získala její podpis. 🙂

Na závěr bych moc ráda poděkovala organizátorům za skvělý zážitek! A zároveň budu doufat, že se podobně skvělá akce bude zase někdy opakovat 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *