Jak nakupovat „bez obalu“ bez bezobalových obchodů?

Mít možnost nakupovat v bezobalovém obchodě není pro každého časově, geograficky a občas ani finančně možné. Jak tedy zvládnout žít v souladu se svými hodnotami, abychom nevyhazovali zbytečné množství všech možných obalů, a přitom nemuseli dojíždět desítky kilometrů do bezobalových obchodů? V tomto článku se dozvíte pár tipů, jak alespoň trochu omezit svůj odpad z potravin bez toho, aniž byste měli v blízkosti bezobalové obchody. Žít život s nulovým odpadem je totiž v našich podmínkách ještě dost vzdálená realita, protože na to není připravená naše infrastruktura. Nicméně je zde vždy alespoň něco, co můžete dělat, i když nemáme tu možnost nakupovat v bezobalových obchodech. Jak to tedy zvládnout?

Poslední měsíc trávím v Anglii a až tady mi pomalu dochází, jak jsem díky tomu, že v Česku bydlím v Brně, tedy ve velkém městě, „privilegovaná“. Život bez odpadu je totiž extrémně jednoduchý, pokud vám pomalu na každém rohu vyrůstají bezobalové obchody a nemusíte tedy řešit, kde co nakoupit. Nyní v Anglii, kde v celém městě nemám jediný bezobalový obchod, a to, co je v supermarketu, je většinou zabalené do několika vrstev plastu, tak teprve přicházím na to, jak je život bez odpadu v jiných podmínkách, než obvykle mám, pořádná výzva.

Možná si to ne všichni uvědomujeme, ale žít v oblasti, kde si můžeme kdykoliv vybrat, kam půjdeme nakoupit, aniž bychom složitě dojížděli, je vlastně docela „luxus“. Já až tady si teprve uvědomuji, jaká výzva může být život bez odpadu třeba někde na vesnici, kde je jeden vesnický krámek a člověk je rád, že tam sežene alespoň něco. Proto jsem dala dohromady pár tipů (a nebo spíše otázek, které si v obchodech pokládám), jak se snažím život bez bezobalových obchodů zvládat v Anglii já. Doufám, že vás to inspiruje alespoň k některým malým změnám. 🙂 Člověk vždy může dělat něco lépe a i bez bezobalových obchodů se dá snažit alespoň o něco. 🙂


1.Můžu to vyrobit doma?

Jak na rajčatovou omáčku?

Moderní doba je značně „proslulá“ tím, že je šíleně zběsilá a supermarkety často vydělávají na tom, že prodávají spoustu jídel už předpřipravených, aby vám ušetřili čas. Nicméně tyto věci jsou nejenom často zbytečně zabalené, ale často v tak malých baleních, že kdybyste si pro jejich výrobu nakoupili všechny ingredience ve velkém balení (a i v obalech) a danou věc si sami vyrobili, ušetříte v konečném součtu nejenom spoustu malých balení, ale hlavně i spoustu peněz.

Mně samotnou často fascinuje, kolik jídel, které se běžně prodávají v obchodech předpřipravené, si můžete během chvilky udělat doma a nestojí vás to přitom skoro žádný čas a peníze. Mezi těmito jídly můžete nalézt třeba hummus (jídlo, které zaujme i masožravce a rozhodně tím neurazíte ani na párty), pizzu (víte, že domácí těsto je vlastně strašně jednoduché a stačí vám 5 ingrediencí, mezi nimiž je voda a sůl?), ovesné sušenky, rajčatovou omáčku nebo salátový dresing. A nalezli byste toho ještě více. Většinu těchto jídel máte za chvilku hotovou a díky nakupování ingrediencí ve velkém ušetříte více obalů než při nákupu hotového produktu v „pidi obalech“. Zároveň i víte, co dané jídlo obsahuje (takže zde máte i zdravotní stránku). 🙂

Zároveň výhodou domácí výroby je to, že si spoustu jídel můžete udělat ve větším množství, zamrazit a poté už jen vyndat, až ho budete chtít znovu konzumovat. Já takto často mrazím právě třeba hummus a omáčky, nicméně mrazit takto můžete i třeba již zmiňované těsto na pizzu. Tento způsob vám ušetří hodně času, protože nebudete vždy muset chystat znovu všechny ingredience, ale uděláte vše najednou ve velké dávce. 🙂 Ideální je zde si i před zamrazením jídlo naporcovat tak, že vám například jedna sklenička hummusu vyjde přesně na jednu svačinu.



2. Můžu to koupit ve vratném obalu?

Pokud chcete kupovat některé balené potraviny, další ideální verzí je, pokud je koupíte ve vratných obalech. Bohužel tato možnost je u nás již čím dál tím méně dostupná. Nicméně pokud tuto možnost máte, využijte ji, je to jedno z nejpřijatelnějších ekologických řešení pro obaly. 🙂 V případě například piv tedy preferujte ve vratných láhvích než ve velkých PETkách (které mi zrovna v případě použití na pivo připadají jako značné barbarství).



3. Můžu to koupit v papíru?

V případě, že nemám v blízkosti žádný bezobalový obchod a potřebuji koupit tedy něco zabaleného, mojí prioritou obvykle bývá to, aby to bylo zabalené alespoň do papíru místo plastu. Papír se totiž jednoduše recykluje a hlavně je z přírodního materiálu. Na konci jeho „recyklačního cyklu“ (tedy ve chvíli, kdy už nelze recyklovat dále) z něho neunikají žádné mikročástečky jako v případě plastů, kde je problém s mikroplasty. Proto tedy pokud máte vedle sebe dva podobné produkty a jeden je zabalený v papíru a druhý v plastu, rozhodně zvolte ten v papíru. 🙂 Zároveň případně sklenice můžete vždy využít například na zavařování či uskladňování potravin (klidně i v mrazáku, což často využívám já).



4. Můžu to koupit ve skle?

Stejně jako v „boji“ papír versus plast často můžete čelit volbě sklo versus plast. Zde platí stejné pravidlo jako v předchozí části. Vezměte si zde například olej ve skleněné a plastové láhvi. V případě volby plastu je zde problematické to, že ho nelze do nekonečně recyklovat a v podstatě při každém procesu recyklace ztrácí na hodnotě. Tedy například z plastové láhve sice novou vyrobit můžete, ale pomalu tento materiál ztrácí na kvalitě a často poté už na další recyklaci není vhodný a končí tento materiál například ve stavebnictví a poté na skládce. Co se ale týká skla, ze skleněné láhve uděláte novou skleněnou láhev bez problémů a recyklační cyklus je skoro „nekonečný“.Vidíte zde ten zásadní rozdíl? Proto tedy v případě, že máte vybírat nějaký obal, vyberte alespoň ten vhodnější pro přírodní prostředí. A v boji plast versus sklo je to rozhodně sklo.

5. Pokud je to v plastu, jaké to má značení?

Zdroj: jaktridit.cz

V případě, že už něco kupujete v plastu, dejte si pozor na to, abyste daný plast mohli bez problémů vytřídit. V České republice se obvykle třídí plasty s označeními, které naleznete výše na obrázku, plus obvykle ještě plasty s číslem 7. Nicméně detaily často naleznete přímo na kontejneru ve vašem městě.

A co vlastně jednotlivé značky znamenají a kterým plastům se raději vyhnout? Informace čerpány z webů Samou sebou a Třídění odpadu.


a) PET 1

Sem obvykle patří poměrně populární PET lahve. Zde se jedná o tzv. polyethylentereftaláty, což jsou termoplasty ze skupiny polyesterů. Kromě PET lahví sem patří různé druhy fólií a nebo sáčky.
Tento materiál se velmi dobře recykluje.


b) HDPE 2

Tato zkratka označuje polyethylen, plast s vysokou hustotou, který řadíme také mezi termoplasty.

Vyrábí se z něho například obalové fólie, kojenecké láhve, víčka od PET láhví a nebo varné sáčky. Potkáme se s ním ale i  ve stavebnictví.


c) PVC 3

Zde se jedná o velmi dobře známý materiál polyvinylchlorid.

Tento plast je jeden z neoblíbenějších na světě, nicméně je často spojován s obavami spojenými s uvolňováním toxických látek. V rámci recyklace plastů se PVC nerecykluje, protože obsahuje chlór, který se může uvolňovat. Při nedokonalé tepelné likvidaci se právě z něho uvolňuje chlorovodík či některé látky ze skupiny dioxinů, které jsou silně karcinogenní. Proto PVC do kontejnerů na plast vůbec neházejte. Zároveň je důležité ho nepálit doma v kamnech či ho používat na zapalování v ohništi při opékání. V současné době se PVC hází do směsného odpadu, ve větším množství odevzdejte ve sběrném dvoře.

Zároveň zde považuji ještě za důležité zmínit, že láhve z PET plastu na sobě často mají etikety právě z PVC. Proto prosím tyto etikety sejměte a vyhoďte do směsného odpadu. Obzvláště oblíbené je používání PVC na „plastové potahy“ na dětská pitíčka pro děti, kde jsou na těchto „plastových návlecích“ obvykle natištěné různé dětské postavičky. Ty prosím, pokud už takovou láhev koupíte, po vypití také z láhve sundejte.


LDPE 4

Polyethylen je druh plastu, který se často používá pro výrobu igelitových tašek, umělohmotných košíků a nebo na přepravky na jídlo.


PP 5

Podle webu Samosebou je polypropylen „velmi populární v potravinářství, najdeme ho ale i v textilním průmyslu.“


PS 6

Pod touto zkratkou a číslem se skrývá velmi známý polystyren. Známý je jako materiál pro výrobu pěnových výplní, případně se též využívá na výrobu jednorázových plastových kelímků a příborů.

V případě kelímků si ale dejte pozor na jednorázové kelímky, které obvykle dostáváte na teplé nápoje. Ty jsou totiž sice vyráběny z papíru, nicméně jsou potaženy tenkou vrstvou polyetylénu, který zabraňuje nejen prosáknutí, ale i recyklaci. Klasické jednorázové kelímky na čaj a kávu je tedy bohužel možné hodit jen do smíšeného koše a nelze je recyklovat.



Shrnutí

Pokud zde mohu něco doporučit, je to vyhnout se výrobkům z PVC. Je to velmi toxický plast, který byste ve svém okolí nejlépe neměli vůbec mít. Zkuste se mu tedy vyhnout i ve výrobcích, které kupujete.



6. Můžu to koupit ve velkém množství?

Pokud narazíte na překážku u kteréhokoliv tipů již zmíněných, zkuste alespoň tento poslední tip a to je kupovat věci ve velkém. Díky tomu, že si koupíte větší balení potravin, které běžně kupujete v malém, nejenom obrovsky snížíte množství obalů, které za jednotlivá malá balení máte, ale také zde naleznete obrovskou finanční úsporu.

Máte rádi rýži, jíte ji s rodinnou několikrát do týdne a kupujete jí po jednotlivých kilech? Co zkusit nějaké větší balení třeba po deseti kilech i více? A nebo jste milovníci luštěnin a kupujete je půlkilových sáčcích? Zkuste pro příště koupit třeba po pěti kilech.

Pokud se bojíte, že dané potraviny nestihnete spotřebovat, protože se dříve zkazí/pustí se do nich moli, ráda bych vám zde nabídla několik tipů.

a) Domluvte se s přáteli/rodinou

Nejjednodušším řešením je zde domluvit se s přáteli či rodinou a koupit velké balení společně. Podělíte se o náklady a zároveň je zde menší šance, že se jídlo zkazí. Zároveň je možnost trochu více po svém okolí „rozhodit sítě“, poptat se v okolí, kdo má zájem a dělat tyto nákupy ve velkém pravidelně. Vždy poté můžete třeba nasdílet s ostatními online formulář na to, co se bude kupovat, a každý se může připsat, kdo má o co zájem a o kolik.

b) Mražte

Mrazit můžete spoustu věcí, které by vás ani nenapadly. Jogurty, sýry, omáčky, chleba, ovoce či zeleninu. U některých potravin je také možnost koupit velké množství, rozdělit ho na malé dávky a vše zamrazit. Poté vždy můžete vyndat jen tolik, kolik potřebujete. Skvěle se to nabízí například u sýru, kde si můžete koupit i několikakilové balení a nechat si ho zamrazené pár měsíců.

c) Navařte a poté zamražte

Spousta potravin se sama o sobě špatně mrazí, nicméně pokud z nich uvaříte nějaké jídlo, to pak často hotové můžete zamrazit bez problémů. Tedy v případě, že máte nějaké ingredience obrovské množství, můžete z ní navařit jídlo a to poté zamrazit. Pak ho můžete vždy rozmrazit, kdykoliv na něj budete mít chuť. Může se zde jednat například o různé luštěninové pokrmy, třeba již zmiňovaný hummus můžete dělat nejen z cizrny, ale i z fazolí (a nemusí být z konzervovaných, jako je v receptu). Tedy v případě, že si koupíte například nějaké větší množství suchých potravin, zkuste z nich něco ukuchtit a poté hotové jídlo zamrazit. 🙂

d) Skladujte ve vzduchotěsných (a nejlépe skleněných) obalech

Pokud necháte potraviny v obalech, ve kterých jste si je koupili, je zde velká šance, že se vám do nich po čase dostanou „breberky“, které úplně nemáte rádi. Doteď si pamatuji, když jsem si před několika lety v dobré víře koupila 5 kg rozinek a po pár týdnech jsem místo rozinek měla leda roj molů, který se dostal všude. Balík byl zabalený do plastu a moli velmi jednoduše tento plast prokousali.

Řešením je v tomto případě přesunout potraviny do vzduchotěsných sklenic, kde se moli dostanou s menší pravděpodobností (i když bohužel občas přece). Pokud máte tedy větší množství potravin, které se nedá moc dobře zamrazit, řešením jsou zde právě tyto sklenice, ideálně ještě, pokud jsou uschované v nějakém chladném místě.



I v případě, že máte velké množství obalů od jídla, vždy jsou tu další způsoby, kde můžete mít velký dopad. Noste si vlastní nádobu na jídlo s sebou, vyrobte si jednoduchý čistící prostředek z octu a jedlé sody, používejte přírodní kosmetiku či nakupujte oblečení z druhé ruky. Pořád je tu tolik dalších věcí, kde může mít vaše chování dopad! 🙂 Vše je o lepších volbách, které můžete dělat v závislosti na prostředí, ve kterém žijete. Nepranýřujte se tedy za něco, co nezvládáte. Zvládáte totiž určitě spoustu dalších věcí. 🙂



Máte vy nějaké tipy, jak nakupovat „bez obalu“ bez přístupu k bezobalovým obchodům? Podělte se prosím v komentářích. 🙂

2 responses to “Jak nakupovat „bez obalu“ bez bezobalových obchodů?”

  1. Mišule napsal:

    Super článek :). Taky se vždy v supermarketu rozhoduji a snažím se plastum vyhnout :). Držím palce! Ať se v Anglii daří! 🙂

    Nicméně jen malá oprava. Z recyklovaných PET lahví se vyrábějí lahve nové, protože to ještě lze. Kvůli jejich tvrdosti.
    https://www.samosebou.cz/2017/10/17/vse-o-trideni-recyklaci-pet-lahvi/

    • Paja napsal:

      Moc děkuji. 🙂 No je to tu výzva no. 😀
      Děkuji za opravu, omrknu, jak je to s tím tedy pořádně. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *