Jaké neekologické věci přestat používat a ušetřit tak desetitisíce?

„Žít zdravě a ekologicky je drahé“, „nemůžu si to dovolit“, „nemám peníze na ekologické produkty..“ Taky to často slyšíte? Jedním z častých argumentů, které vídám/slýchám jak mezi lidmi nebo čtu na internetových fórech, je to, že žít bezodpadově je drahé a lidé si to prostě nemůžou dovolit. Co když vám ale ukážu, jak můžete mít nejen zdravější domácnost, ale i značně ušetřit při přechodu na Zero Waste? Pojďme na to! 🙂

Jeden z nejčastějších mýtů, co se týče bezodpadové domácnosti, je to, že je to drahé. Ano, možná kvalitnější potraviny, které často koupíte v bezobalových obchodech (které obvykle mají potraviny v bio kvalitě), jsou dražší, nicméně bezodpadová domácnost nekončí jen tam. V domácnostech se nám povaluje spousta dalších věcí, které běžně používáme, jsou toxické nebo je zbytečně často vyhazujeme, a přitom je můžeme vyměnit za něco jiného a ještě ušetřit. A nebo na denní bázi kupujeme věci, které nám ani není prospěšné, a můžeme je vyměnit za něco jiného. Co to tedy je?

A jaká bude úspora? V potaz zkusím brát přibližnou spotřebu a kolik byste ušetřili za 10 let při výměně těchto věcí za jejich více ekologické varianty. 

 

Papírové kapesníky

Papírové kapesníky jsou jednou z věcí, na kterou většina populace přešla proto, protože začala mít najednou obavy z toho, že látkové kapesníky jsou nehygienické. Často ve svém okolí slyším argumenty typu, že přece smrkat znovu do stejné látky je strašně „fuj, nehygienické“ a nevím, co ještě. Nepřežila ale většina z nás dětství právě na látkových kapesnících? Takže proč v tom vlastně nepokračovat? Látkové kapesníky buď často můžeme nalézt zastrčené někde vzadu ve skříni, právě z období našeho dětství, někde v pokladech našich babiček a nebo pokud se vám je nepodaří nikde nalézt, můžete si koupit nějaké nové. Dejte si pozor na kvalitu a kupujte nejlépe jen ty z bavlny. Ty budou nejen příjemné pro váš nos, ale hlavně se z nich nebudou uvolňovat při praní žádné plastové mikročástice. Kapesníky naleznete ve většině obchodů s domácími potřebami či galanterií. Případně můžete zkusit třeba i nějaké od Tierra Verde z biobavlny.

Kapesníky vám často vydrží klidně i celý život. Prát je můžete obvykle jen na 40 stupňů (v případě, pokud hodně dbáte na hygienu, tak i na 60 stupňů, všechny „bacílky“ tím tak jistě umrtvíte).

Úspora?

Pro výpočet vezmu například kapesníky od Tierra Verde, které stojí necelých 300 Kč (6 kusů). Ty vám vydrží celých 10 let (i déle, já kapesníky, které používám, mám už asi od dětství, to je asi 20 let).

Spotřeba papírových kapesníků je tak celé balení po 10 balíčcích cca na měsíc. Řekněme, že máte dvakrát za rok týdenní rýmu, kdy spotřebujete celý balík za týden. To je za rok 135 jednotlivých balíčků. Celý balík po 10 balíčcích máte asi za 30 Kč, tedy za rok to vychází na 405 Kč, za 10 let 4050 Kč. Přestože to není tak šílená částka, rozdíl oproti látkovým kapesníkům je zde dost velký.

 

Tampony a vložky

Toto se týká dámské populace, nicméně úspora je tady značná a hlavně dámské produkty jsou něco, bez čeho se neobejdeme. Já si asi před rokem pořídila menstruační kalíšek Yukki a za nic bych ho nevyměnila. Nejen že je po zdravotní stránce vhodnější než tampony (neobsahuje žádné nebezpečné chemikálie ani bělidla), ale hlavně vám vydrží déle, nemusíte ho tak často měnit/vylévat a ušetříte i finančně. Pokud jste zvyklá používat vložky, dejte kalíšku šanci. Taky se tato výměna vyplatí finančně a hlavně většina žen ho vůbec nevnímá. Také většina značek vložek je plná různých chemikálií a jsou i skoro nerozložitelné, takže uděláte touto výměnou nejen něco pro své zdraví, ale i životní prostředí. Více o výhodách kalíšku jsem psala zde.

Úspora?

Menstruační kalíšek se doporučuje vyměňovat jednou za 10-12 let. Proto tedy investice na 10leté období je cca 400 korun.

Cena tamponů: balíček 32 kusů tamponů se pohybuje kolem 100 Kč (pro jednoduchost nebudu rozlišovat různé velikosti, nicméně už skoro všechny velikosti jsou tak drahé). Dejte tomu, že menstruace obvykle trvá 6 dní. První tři dny používáme průměrné 5 tamponů denně (zde jsou kalkulace hodně orientační, samozřejmě mnoho žen může mít mnohem více nebo méně). Poté už to budou tak tři denně. To je 24 tamponů za jednu menstruaci. Menstruace je průměrně jednou měsíčně, tedy 288 tamponů za rok. Za deset let 2880. To vychází na 90 balení tamponů. 90 x 100 (cena tamponů) = 9 000 Kč za deset let za hygienické produkty. Vložky mohou vycházet nějak podobně.

Tedy menstruační kalíšek: 400 Kč na deset let x 9 000 Kč za tampony na deset let. Takže co se vyplatí? 🙂

 

Běžné čistící prostředky

Čistící prostředek na podlahu, koupelnu, záchod, kuchyň, zrcadla, na prach… Taky vám to něco říká? A vaše polička z čistícími prostředky praská ve švech? Nejen že většinu z toho vůbec nepotřebujete, protože to, co nás nutí tyto prostředky kupovat, jsou marketingové taktiky velkých korporací, které na tom vydělávají, ale hlavně většina těchto produktů je značně toxická. Taky jste si všimli, že často na prostředcích na uklízení je výstražné znamení, že se jedná o nebezpečnou látku? A chcete si tím „čistit“ domácnost? 🙂

Nejjednodušším prostředkem na uklízení je ocet a s ním různé kombinace. Například s jedlou sodou ho můžete používat na škrábání připečených ploch nebo třeba na uklízení záchodu. Ocet vás vyjde tak 1,5 litru na 15 korun, jedlá soda ve větším balení také poměrně levně. Více o domácích přírodních čističích jsem psala zde. Případně do octa můžete pro ovonění také přidat například šlupky z citrusů, které ocet provoní a ještě lépe pak směs čistí. Šlupky můžete v octu nechat klidně několik měsíců, nebojte, nezačnou plesnivět. 🙂

Úspora?

Dejme tomu, že máte doma čistič na podlahu, koupelnu, záchod a kuchyň. Většina čističů stojí poměrně stejně, dejme tomu tedy že každý za 90 Kč. Podlahu obvykle čistíme nejčastěji, dejme tomu tedy dokupujeme nový prostředek 2 ročně, ten zbytek možná rok vydrží. To máte 450 Kč za rok, 4500 Kč za 10 let. Čističe mají obvykle kolem 1,5 litru, tedy 1,5 litru octa za 15 Kč x 1,5 litru běžného čističe za 90 Kč. To je 75 Kč za ocet na rok, za 10 let 750 Kč. Pár stovek přidejme ještě za jednou sodu (které se na škrábání často hodí), nicméně finanční úspora je zde jasná. Přidejte si k tomu ještě  škodlivost běžných čistících prostředků a výherce je zde jasný.

 

Papírové ručníky a utěrky

Pohodlné, ale zbytečné. 🙂 I tak by se dalo mluvit o papírových ručnících a utěrkách. Nejen, že je to něco, co je naprosto zbytečné, ale hlavně zbytečně platíte za něco, co byste si mohli koupit jednou a využívat opakovaně: látkové utěrky. Je to investice, která vám vydrží dlouhá léta. Stejně jako u látkových kapesníků možná naleznete ještě nějaké pozůstatky ve skříních babiček či maminek a tyto starší kousky jsou obvykle nejkvalitnější, protože vydržely dlouhá léta. Pokud si je budete kupovat, zkuste se zaměřit raději na kvalitu než na cenu. Vybírejte bavlněné a dejte si pozor na to, aby spíše neodpuzovaly vodu než jí vsákly. Spousta utěrek, které jsem v poslední době viděla, je tak z hrozného materiálu, že vodu vyloženě odpuzuje. A to zrovna není něco, co bychom u utěrky chtěli.

Úspora?

Průměrná domácnost spotřebuje asi jednu roli papírových ručníků za týden. Ta stojí cca 30 korun. Za měsíc 120 Kč a za rok 1440. Za deset let 14400 Kč. To je dost šílené číslo..

 

Plastové tašky

Již několik měsíců plastové tašky musí být zpoplatněny. Nyní stojí cca 5 Kč kus. Nejen že je to naprosto zbytečná položka, ale hlavně už takto je příroda zaplavená plastem a nemusíte mu přidávat další. Spousta z nás najde doma spousta znovupoužitelných látkových tašek nebo síťovek ještě po babičce. Pokud ne, vždy si můžete koupit nějakou hezkou z biobavlny nebo z recyklovaných PETek. Průměrnou tašku seženete cca za 200 Kč.

Úspora?

Dejme tomu, že si jednou za týden koupíte plastovou tašku na nákup. To máte za měsíc 20 Kč a za rok to máte 240 Kč. Za 10 let to už máte 2400 Kč. Látková látka vám rozhodně 10 let vydrží i déle. Investice do látkovky se vám již vrátí po prvním roce.

 

Balená voda

Další z výmyslů moderní doby, protože je to prostě pohodlné. Je jednodušší si koupit v obchodě láhev vody než s sebou nosit vlastní láhev s sebou. Nejen že ale tato balená voda často putuje nesmyslné dálky, ale také často není ani tak minerální, jak si myslíte. Mnohdy se výrobci tváří, že voda je z horských potoků (což navozují líbivé obrázky na láhvi), zatímco je třeba ze stejného vodovodu ze kterého pijete vodu doma. Slyšeli jste například o skandálu s „minerální vodou“ Dasani? Nejjednodušší řešení je zde si nosit vlastní láhev na vodu, kterou si budete jen naplňovat například ve škole či v práci z kohoutku. Můžete použít například skleněnou láhev od moštu (já tuto láhev používám na stáčení octu, ale na pití je taky dobrá 🙂 ) , co máte doma, nebo si nějakou koupit. Zkuste se vyhýbat znovupoužívání plastových jednorázových láhví. Nebyly míněni na opětované použití a proto se z nich můžou uvolňovat i látky, po kterých zrovna netoužíte.

Úspora?

Znovupoužitelnou láhev můžete mít buď zdarma, pokud využijete láhev od nějakého jiného produktu, který jste si koupili (například již zmiňované láhve od moštu) a nebo průměrnou znovupoužitelnou láhev seženete za 300-400 Kč. Dejme tomu, že si kupujete každý den balenou vodu (třeba 1,5 l) do práce. Ta vás vyjde asi na 25 korun. Za pracovní týden to máte 125 korun a za měsíc 500 Kč. Za rok 6 000 Kč a za 10 let 60 000 Kč. Ehm, trochu dost za něco, co si můžete natočit skoro zadarmo z kohoutku, nemyslíte? To ani nepočítám jedince, kteří si kupují balenou vodu i na běžné pití doma. Nejčastěji ve svém okolí vidím právě jedince, kteří si kupují vodu do práce či do školy a doma pijí klasicky kohoutkovou.

 

Jídlo s sebou

Věc, na které se možná ani nezamyslíte, ale může se pěkně prodražit. Nejen že pokud si často kupujete jídlo s sebou, tak platíte extra za danou službu, ale často musíte ještě navíc platit za krabičku na jídlo. Ta je obvykle vyrobena z nějakého druhu plastu, který nejen že není recyklovatelný, ale hlavně do něj dávat teplé jídlo není úplně zdravotně nezávadné. Proto pokud si nechcete vařit vlastní jídlo do práce doma, zkuste si alespoň přinést vlastní krabičku na jídlu. Ideálně například nerezovou, protože ta nebude při kontaktu s teplým jídlem uvolňovat žádné nechtěné látky.

Úspora?

Cena za krabičku obvykle bývá kolem pěti korun. Dejme tomu, že si třikrát za týden zajdete na jídlo s sebou a zaplatíte za jídlo i krabičku. Cenu jídla ignoruji, protože je obtížně vyčíslitelná v porovnání s vařením doma, ale zaměříme se zde na zbytečnou cenu za odpad. Za tři jídla za týden máte extra 15 korun, za měsíc 60 Kč. Za rok 720 Kč, za 10 let 7200 Kč. A to vše jen za krabičku s sebou, kterou za půlhodinu vyhodíte.

 

Kosmetické produkty

Věc, které se obtížně vyčísluje, nicméně úsporu zde také poznáte. Občas když vidím kosmetickou zásobu některých slečen, klepu si na čelo. Vážně je to vše potřeba? 🙂 Nemám nic proti tomu, když se slečny či ženy hezky nalíčí. Krém, make-up, pudr, nějaká ta řasenka či oční linky a případně rtěnka. Ale když na sebe ženy cpou deset produktů jen aby si „stabilizovaly“ pleť, vůbec to nechápu. A to ani nezmiňuji, že většina těch produktů neobsahuje příliš pěkné ingredience.

Spousta jedinců, kteří se zajímají o Zero Waste, také praktikuje minimalismus. Omezí počet věcí, které vlastní, jen na ty, které jim přinášejí radost a opravdu je používají. Já se to snažím aplikovat i na kosmetiku. Nepotřebuji denní a noční krém, krém pod oči, krém proti vráskám a podobně. Stačí mi jeden kvalitní krém, který pokožku vyživuje, ať už je vlastní výroby nebo kupovaný z opravdu přírodních složek. Stejně tak u make-upu. Stačí mi jeden kvalitní make-up/ BB krém a domácí pudr, ne dalších x produktů. Na odlíčení si obvykle vystačím s mandlovým olejem a vodou, případně s olivovým olejem. Přestože jsem nikdy nebyla majitelkou obrovského množství kosmetiky, při snaze o Zero Waste se její počet ještě zmenšil a používám jen to, co opravdu potřebuji a díky čemu si připadám spokojená a krásná (i když to není jen o vzhledu, ale celkové spokojenosti 🙂 ). Vyčíslení úspor je zde komplikované, je to spíše bod k zamyšlení, jestli vše, co ve své kosmetické taštičce máte, opravdu potřebujete. Pokud máte rádi líčení a chcete alespoň vybírat produkty co nejšetrnější jak pro vás, tak pro přírodu, zkuste se podívat na můj článek o bezobalové a přírodní kosmetice.

 

Odpadové pytle

Spíše malá finanční položka, ale velká pro ekologické smýšlení, protože čím méně odpadkových pytlů potřebujete, tím méně odpadu produkujete. 🙂 Nejen že odpadové pytle jsou plastové, takže jsou obtížné odbouratelné, uvolňují se z nich mikroplasty a podobně, ale hlavně pokud budete produkovat opravdu málo odpadu, vlastně je nebudete skoro potřebovat.

Úspora?

Dejme tomu, že 30 ks pytlů koupíte asi za 40 korun. Spousta domácností produkuje šílené množství směsného odpadu, takže chodí s košem třeba každý třetí den. To znamená cca 4 balení pytlů za rok = 160 korun. Zad deset let 1600 Kč. Není to moc, ale čím méně plastových pytlům = tím méně odpadu = tím větší celková úspora. A to chceme, ne? 🙂

 

Na závěr:

Prosím, dané ceny a průměrně ušetřené peníze berte orientačně. 🙂 Vždy záleží na spotřebovaném množství (které se v různých rodinách může zásadně lišit), na ceně produktu, který obvykle kupujete či jestli ho vůbec kupujete. Nicméně hlavní pointou článku má být to, že bezodpadový a ekologický životní styl rozhodně není drahý, ale že naopak můžete obrovské částky i ušetřit. Řekla bych, že minimálně každý z nás některou z těchto věcí používá/používal a úsporu zde můžete jasně vidět.

Nicméně, pokud byste původně kupovali všechny předešlé zmíněné věci, přestali byste je používat a přešli na ty znovupoužitelné, ušetříte naprosto závratnou sumu (celková částka za 10 let mi vyšla kolem sto tisíc). 🙂

Jak to máte vy? 🙂 Všimli jste si při Zero Waste také toho, že šetříte nebo to máte úplně naopak?

One response to “Jaké neekologické věci přestat používat a ušetřit tak desetitisíce?”

  1. […] úsporách při přechodu na zero waste neboli bezodpadovou domácnost jsem psala více v článku zde. Nicméně pokud vezmeme úsporu jen co se týče menstruačních potřeb, bude […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *