Období karantény je pro mě obdobím všech možných pokusů. Nejen že jsem začala zkoušet vyrábět vlastní kvásek či jablečný ocet, ale vrhla jsem se i na klíčení semínek. Klíčení pro mě bylo něco, co jsem chtěla zkusit poměrně dlouho a doba strávená doma mě k tomu ještě více motivovala. Když jsem zjistila, na co všechno se klíčky dají využít, byla jsem nadšená. Hlavně se mi tím otevřela nová paleta chutí, která je navíc plná spoustou vitamínů. Jak vůbec klíčit a na co všechno lze klíčky vlastně používat? To se dozvíte dále.
Klíčení semínek: proč to vůbec dělat?
Klíčky jsou taková vitamínová bomba, protože je klíčení semínek něco, na čím byste sami měli přemýšlet. Klíčky obsahují spoustu různých vitamínů a to v té nejpřírodnější podobě. Místo toho, abyste se cpali vitamíny z lékárny, si můžete udělat takový malý zázrak sami doma. Různé druhy semínek mají odlišné vitamíny (o detailech více později), takže si můžete vybrat i ty, které třeba chcete doplnit.
Dříve se klíčky jedly poměrně běžně, nicméně nyní se to bere jako luxusní drahá záležitost, když si pár naklíčených semínek koupíte v supermarketu za velké peníze. Přitom je klíčení něco naprosto jednoduchého a při domácí „výrobě“ i levného.
Zároveň u těch domácích víte, že jsou čerstvé, což u klíčků ze supermarketu bych si nebyla tak jistá. Ideální je, aby semínka byla určená na klíčení nebo v bio kvalitě, protože klasické „zrní“ kupované někde v supermarketu může být chemicky ošetřené, a to tak úplně nechceme.
Naklíčení semínka zároveň mohou značně oživit celý pokrm svými rozmanitými chutěmi. Ačkoliv se pořád propagují zahraniční „superpotraviny“, klíčky jsou vlastně taková naše superpotravina, která vám prospěje více, než věci, které putovaly přes půlku světa.
V čem klíčit?
Já osobně klíčila v klíčící misce, kterou jsem koupila na již neexistujícím eshopu. Podobnou nicméně seženete i na eshopu Grizly, kde najdete právě i velké množství semínek na klíčení. Klíčící sada obsahuje čtyři misky, které na sebe naskládáte.
Do prvních horních třech dáváte semínka na klíčení a poslední miska slouží pro odkapávání vody. První tři misky zároveň mají odkapávací tunýlky, skrz které cirkuluje voda. Na tyto tunýlky zároveň patří červené „čepičky“, které zabraňují tomu, aby se tunýlky zacpávaly semínky, ale aby tam zároveň mohla protékat voda.
Když dáte celou klíčící misku dohromady, můžete ji naplnit semínky. Ať už dáte do všech prvních třech pater ta stejná semínka nebo do každého patra něco jiného vůbec nevadí.
Já bych ze začátku doporučila dávat semínek raději méně než více. Při svém prvním klíčení mungo fazolí jsem to úplně neodhadla a fazole poměrně hodně nabobtnaly a když začaly klíčit, lezly mi klíčky asi tak úplně všude. Takže raději ze začátku méně a pak časem už odhadnete, co je to správně množství.
Když máte v klíčící sadě přichystaná semínka, je čas je prolít. Funguje to tak, že dvakrát denně nalijete studenou vodu do nejvyšší misky (odhadem asi dvě sklenice), ze které pomocí malých odkapávačů voda cirkuluje do dalších pater, až postupně proteče všemi. Usadí se právě v tom nejnižším patře, odkud ji poté můžete vylít (nebo s ní nejlépe zalít květiny).
Takto budete pravidelně pokračovat, až vám semínka naklíčí. Rychlost klíčení je různá, některá semínka klíčí rychleji, některá pomaleji. Já to brala tak od oka, když mi přišlo, že je to dostatečné. Většinu semen uvidíte klíčit už po dvou dnech. Já nechávala semínka většinou tak cca tři až pět dní, ale může se to lišit druh od druhu.
Výhody klíčící misky a na co si dát pozor
Klíčící miska je super v tom, že v ní můžete klíčit bez větších problémů více různých semínek najednou a jediné, co uděláte, je, že nalijete vodu do vyššího patra. „Tunýlkový systém“ poměrně dobře funguje, jen občas jsem měla problém, že se i přes červené krytky do tunýlků dostala semínka a musela jsem je tedy vyndat, aby voda mohla cirkulovat dál, jinak se tam zasekla a neodtékala. Nicméně tohle šlo většinou rychle vyřešit a stávalo se mi to spíše výjimečně.
Při klíčení též můžete narazit na jednu věc a to je to, že se vám bude zdát, že semínka plesniví. Několik druhů semínek totiž na svých klíčcích má takové „chlupaté minikořínky“, které vypadají jako plíseň. Nicméně nebojte se, je to normální.
Pokud pravidelně proplachujete, plíseň by vám neměla hrozit. Takže pokud se vám bude zdát, že máte najednou celé patro klíčků chlupaté, neděste se a nevyhazujte je. Je to normální proces a jsou to jen malinkaté kořínky, které tam mají být. Stát se vám to můžete například u ředkviček, ale i u dalších semínek.
Klíčící misku ideálně mějte v pokojové teplotě a nedávejte ji na přímé světlo. Mohla by se vám totiž „zapařit“ a začít plesnivět opravdu.
Co s klíčky?
Naklíčená semínka můžete využít na spoustu různých věcí. Klíčky jsou od sebe hodně chuťově odlišné, takže i podle toho lze zvolit, na co je použijete. Zatímco některé klíčky jsou chuťově nevýrazné, některé jsou svěží a některé jsou zase lehce štiplavé. Tedy hodně i záleží na vaší chuti, kam se vám budou hodit.
Na co jsem které klíčky používala vám popíši dále.
Druhy semínek, které jsem klíčila:
Fazole mungo
Pokud máte rádi chuť čerstvého hrášku, tyhle fazole budou přesně pro vás. Byly to první semínka, která jsem dala klíčit, a byla jsem pozitivně překvapená. Naklíčené fazole chutnají jako čerstvý mladý hrášek, takže je můžete nejenom zobat samotné, ale dát i třeba do různých salátů či třeba s nimi posypat polévku.
Já sama jsem si je dala do mističky vedle počítače a uzobávala jsem je v průběhu dne. Je to takový nenásilný způsob, jak do sebe dostat více něčeho zeleného a zároveň to chutná dobře. Tedy fazole mungo využijete nejen samotné, ale i je nenásilně můžete zamotat do čerstvých zeleninových jídel, těstovin, jako posyp na asijská jídla nebo skoro kdekoliv jinde.
Klíčky fazole mungo obsahují spoustu prospěšných minerálních látek, například vitamíny E, B2, B1, B6 a B3 a zároveň jsou tyto fazole skvělým zdrojem rostlinných bílkovin.
Červené zelí
Klíčky červeného zelí pro mě mělo trochu méně výraznější chuť. Lehce tam chuť „dospělého“ zelí je cítit, ale já to tam třeba cítila spíše slabě.
Klíčky červeného zelí toho obsahují spoustu. Jsou skvělým zdrojem vitamínů A,C, B, E, H či K. Obsahují též velké množství vápníku, železa, hořčíku, draslíku a síry. Kromě toho je tam stopové množství prvků, jako je jód, mangan, selen a lithium.
Ředkvička
Ředkvička byla můj naprostý favorit. Naklíčená semínka chutnají stejně, jako byste jedli velké ředkvičky, jen v malém. Mají příjemnou štiplavou chuť a zároveň jsou dostatečně výrazné. Tyhle semínka byly dokonce i něco, co mi chodil z „klíčidla“ ujídat i můj přítel (což už něco znamená). Takže ředkvičky doporučeny všemi deseti.
Ředkvičky se mi skvěle osvědčily jako posyp na pomazánky na chleba. Mají poměrně výraznou chuť, takže je můžete přidat i na méně výraznou pomazánku (třeba na Lučinu) a dodají tomu ty správné „grády“. Nicméně použít je můžete třeba i do salátu, kde tomu dodají příjemný štiplavější říz, nebo i jako posyp na polívky. Fantazii se meze nekladou.
Ředkvička má vysoký obsah vitamínu C, takže je vhodná především v obdobích nachlazení, aby vám posílila imunitu. Protože obsahuje i vysoký obsah síry, zlepšuje stav pokožky, vlasů a nehtů.
Mladý ječmen
Mladý ječmen byl z těch, co mě zaujaly asi nejméně. Nemá žádnou výraznější chuť a trochu jsem si připadala jako králík, co se pase na trávě. Kvůli nevýraznější chuti jsem ječmen využila na posypání zeleninových pokrmů, abych dodala nějaké ty vitamíny navíc. Třeba na posypání uvařené čočky s mrkví se osvědčily fajn.
Mladý ječmen obsahuje velké množství vlákniny, draslíku, hořčíku, železa, ale i vitamín B12, kterého mohou mít nedostatek jedinci, kteří nejedí maso.
Hořčice bílá
Hořčice byla určitě můj druhý nejoblíbenější druh semínek. Je to zase jako mazací hořčice ve formě semínek. Je lehce štiplavá a nahořklá, ale zároveň výrazná a příjemná. Osobně můžu jen doporučit.
Stejně jako ředkvičky bych klíčky hořčice doporučila na pomazánky na chleba. Protože jsou výrazné, též dodají příjemný „ocas“ jakékoliv pomazánce. Stejně tak se budou hodit i do salátů či třeba jen tím posypat jídlo, abyste dodali výraznější chuť.
Klíčky hořčice bílé jsou bohaté například na vitamíny A, B, C, vlákninu či saponiny.
Lucerna setá (vojtěška)
Vojtěška je chuťově méně výrazná, je to takové jako když něco zobáte, ale moc nevíte co. 🙂 Nicméně nechutná nijak špatně, jen v porovnání s některými ostatními klíčky je taková méně výrazná. Osobně bych jí doporučila do jídel, kde chcete přidat nějaké vitamíny navíc, ale nechcete, aby vám klíčky příliš ovlivnily chuť. Do sendvičů či salátů to bude ideální.
Vojtěška obsahuje fytoestrogeny, které prý zmírňují projevy menopauzy a tedy je doporučovaná ženám v přechodu. Nicméně obsahuje i vitamíny A, E a B-complex, kvůli čemuž je vhodná pro jedince, kteří nejedí maso a mají nedostatek vitamínu B12.
Klíčit toho můžete mnohem více. Využít můžete bohatou nabídku od e-shopu Grizly, kde najdete například i rukolu, jetel či bazalku.
Recept s klíčky: pučálka
V klíčící sadě jsem zkoušela klíčit nejenom semínka, která jsem dostala, ale i část svých zásob ze spíže z bezobalových obchodů. A protože jsem nedávno v Tradináři, krásné knížce s českými tradicemi, našla recept na pučálku, říkala jsem si, že to musím vyzkoušet. Klíčky jsou přesně to, co na to potřebujete.
Pokud byste tedy rádi z naklíčených semínek udělali něco „sofistikovanějšího“, můžete zkusit právě tento český tradiční recept. Je to recept z naklíčeného zeleného hrachu.
Jak na pučálku?
Pro přípravu je důležité, abyste hrách měli celý: neloupaný ani nepůlený. Jinak by totiž nenaklíčil. Na jeho přípravu potřebujete tedy naklíčený hrách, máslo (já si z toho udělala veganskou verzi a použila jsem místo toho olivový olej), sůl a pepř. Postup je jednoduchý: rozehřeje máslo či olej na pánvi a nasypete na ní naklíčený hrách. Okořeníte a poté smažíte asi 5 minut.
Hrášek raději moc nepromíchávejte, mohl by se vám rozpadnout. Jen ho rovnoměrně rozprostřete po pánvi a nechte smažit. Po pěti minutách bude hrášek hotový a křupavý. Chuťově lehce zesládne, ale zároveň nabere právě tu dobrou křupavost. A pučálka je na světě.
Samozřejmě můžete pokrm „upragradovat“ a upravit podle své chuti. Můžete přidat více koření, lahůdkové droždí, smíchat po usmažení třeba s nějakým zrním anebo jíst právě takto samotné. Mně to moc chutnalo takto samo o sobě. Je to příjemné zobání do mističky vedle počítače či se to klidně může osvědčit jako hlavní jídlo, pokud toho uděláte více a přidáte třeba i nějakou zeleninu. Meze se nekladou.
Variantou může být i pučálka na skladko. Hrách totiž smažením lehce zesládne a tedy ve sladké verzi to nebude vůbec divné. Já sladkou verzi dělala tak, že jsem na oleji začala smažit hrách stejně jako u slané verze, nicméně těsně před koncem smažení jsem přidala lžíci medu, která se na pánvi rozehřála. Sladká verze hotova. Výsledek pak můžete okořenit třeba skořicí, přidat rozinky či ořechy a máte sladký pokrm hotový.
Co s naklíčenými semínky a luštěninami?
Pučálka je jen jeden z mnoha receptů, které s naklíčenými semínky či luštěninami můžete dělat. Z naklíčených luštěnin můžete dělat například karbanátky či posypat polévky, klíčky ze semínek můžete použít třeba do smoothie. Oboje lze využít i jen tak na křupání, třeba k televizi či k práci u počítače. Využití klíčků je totiž tak různorodé, že zde není skoro oblast, kde byste je nemohli nacpat.
Díky za super manuál! Už jsem delší dobu přemýšlela nad tím, že bych začala klíčit, a pořád jsem se toho děsila, tak jsem si nyní konečně objednala kvasící mísu a můžu začít. 🙂
Tak ať se u klíčení daří. 😉
Díky za článek! 🙂 Taky jsem se dala na klíčení v době karantény… Pokud mohu někomu poradit, tak nejlevněji se dají koupit ty klíčící biomisky na http://www.prirodnijidlo.cz
Mějte se fajn! 🙂
Jsem ráda, že se líbilo! 🙂 Souhlas, na období karantény je klíčení super věc. 🙂