/
282 Views0

Snažíte se redukovat své množství odpadu i celkově věcí, začínáte se více starat o své životní prostředí, ale pečlivě to tajíte před svými blízkými, protože si nejste jistí, jak to přijmou? Že vás budou považovat například za „ekologické blázny“, ekoteroristy a kdo ví, co ještě? Zkuste dnes své myšlení obrátit a udělat přesný opak. 🙂 Sdílejte to, v co věříte, se svými blízkými a zároveň je inspirujte. Ale jak bez strachu na to?

Mnozí z vás to asi znají.. Snažíte se snižovat svůj dopad na životní prostředí, pečlivě třídíte, snažíte se i redukovat svůj odpad, doma máte i třeba vermikompostér, abyste neházeli bioodpad do koše… A pak přijde váš blízký s plastovou láhví obyčejné vody, hodí ji do směsného koše, a vy máte dojem, že z toho, co děláte, nic nemá cenu.. A nebo jedete například na návštěvu k příbuzným, kteří zrovna nadávají na nejnovější zákaz rozdávání igelitových tašek zdarma a vy se jim i bojíte říct o tom, že vlastně to naprosto chápete a snažíte se ještě o víc. Znáte ten pocit? A nebo něco podobného?

Ne všechno je jen černobílé a i přestože se vám možná může zdát, že všichni ve vašem okolí by byli proti vašim ekologickým snahám, nemusí to tak být. Co tedy s tím?

  1. Nebojte se sdílet to, v co věříte. Přestože třeba máte blízké, u kterých jste si skoro jistí, že se vám za vaši snahu chodit s látkovými pytlíčky budou smát, nemusí to vždy tak být. Já sama zažila několik příkladů ze života, kdy třeba kamarádka, co mi ještě před pár měsíci říkala, jak jí připadá chození s látkovými pytlíčky „ujeté“, mi po nějaké době sdělila, že začala přemýšlet nad tím, že by s nimi taky chodila. A příkladů by bylo více. Nebojte se toho. 🙂
  2. Nevnucujte ostatním, co děláte. Přestože spousta z nás „ekologů“ by nejraději viděla ten stejný styl chování u svého okolí, nesnažte se jim to vnucovat. U spousty lidí to funguje nějak samovolně.. Když mají pocit, že je do toho nikdo nenutí, ale zároveň to uvidí u vás, začnou o tom postupně přemýšlet sami a možná i časem za vámi přijdou pro radu o tom, co by si například více ekologického mohli pořídit sami. Nikdy nevíte, kdy takto někoho „omylem“ inspirujete. Ale ta nenásilná cesta funguje mnohem lépe než ta násilná, kdy se budete snažit někoho moralizovat.
  3. Oceňujte i to málo. Problém s kterým se setkávám hlavně na FB skupinách, ale myslím, že se může dost dobře odehrávat i v běžném životě. Jedinec se například snaží nakupovat bezobalově maso, ale okamžitě je ostatními obviněn za to, že je „nejhorší“ proto, že přece maso je největší znečišťoval světa, takže už pak nějaké obaly řešit nemusí, když to maso stejně jí (mimochodem, jsem vegetarián). Není ale přece lepší, když se každý snaží aspoň o něco? Berte to tak i u svých blízkých. Možná vaše rodina či kamarádi nepřestanou kupovat maso a balené potraviny, ale třeba si aspoň vezmou svoji tašku na nákup a třeba je i časem naučíte používat látkové pytlíčky na pečivo. Není lepší aspoň ten malý krok než nic? Zkuste své blízké nemoralizovat, ale oceňte, že se snaží aspoň o něco. 🙂 Nikdy nevíte, kdy udělají další krok.
  4. Buďte příkladem. Není nic horšího, než když někteří jedinci svým blízkým vyčítají jejich „neekologii“, jezení masa a kdo ví co všechno a potom jdou například do nějakého „zdravého fastfoodu“, kde si koupí salát zabalený do třech vrstev (většinou plastového) obalu a zapíjí to „extra zdravým smoothie“ v plastu a plastovým brčkem. Buďte příkladem pro ostatní. Pokud něco kážete, chovejte se podle toho. Pokud máte hlad a nemáte zrovna u sebe látkový pytlík, co si třeba vzít pečivo jen tak do ruky? A když máte chuť na něco „většího“ a nemáte s sebou vlastní krabičku, proč si radši nezajít na to jídlo v klidu sednout a najíst se s opravdovým nádobím místo toho plastového v polystyrenové krabičce? Buďte příkladem pro ostatní a nekažte to, čeho se sami nedržíte.
  5. Nebuďte se být divní. Pokud se přes to všechno bojíte, že svým blízkým budete připadat se svým ekologickým nadšením divní, vadí to vlastně? Obvykle lidé, kteří to v životě dotáhnou nejdál, vždy dělají něco jinak než ty ostatní. Nebojí se vybočovat z davu. Nebojte se sdílet to, co vás baví a čemu věříte, nebojte se být jiní. Ničemu to nevadí a hlavně děláte něco smysluplného a něco, co má dopad na dobrou budoucnost nás všech. Tak se za to nestyďte. 🙂 A hlavně normalita je značně relativní..

Výzva?

Řekněte svým blízkým, že se zajímáte o Zero Waste a že chcete snižovat váš dopad na životní prostředí. Vysvětlete jim své důvody, proč to děláte a co vám to dává. 🙂 Že chcete být šetrnější ke svému životnímu prostředí, že chcete jíst kvalitnější jídlo či jen chcete udělat něco pro své zdraví vybíráním si lepšího jídla či kvalitnější kosmetiky. Nebojte se kvůli předsudkům. Sedněte si s nimi, udělejte si dobrý čaj a popovídejte si s nimi o tom, co vás zajímá a v co věříte. 🙂 Je jednoduššího stát si za svým přesvědčením, když víte, že vás v tom vaše blízké okolí podpoří nebo to o vás aspoň ví a chápe to. A zkuste je tím i tak trochu inspirovat, ale neodsuzujte je za to, že hned nebudou vést stejný styl života jako vy.

 

Jaký je přístup vašich blízkých k Zero Waste? Dokázali jste k tomu někoho ze svého okolí také přivést? 🙂

Zanechat komentář:


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.