Zelené, eko a udržitelné … označení, která se na nás valí za všech stran, ačkoliv bohužel ne vždy něco reálně znamenají. A právě tohoto problému se týká greenwashing. Ten označuje klamavou reklamu firem, kdy tvrdí, že jsou udržitelnější, než reálně jsou (pokud vůbec jsou).
Tento problém se nevyhýbá ani tématu financí a investic. V tomto případě kvůli němu můžeme nejenom investovat do toho, co je s námi morálně v nesouladu, ale případně u nás může zapříčinit i větší finanční ztrátu.
Pojďme se tedy podívat, kde se s greenwashingem ve financích a investování můžeme potkat, co nám zde může hrozit a hlavně jak se mu vyhnout.
Za obsahové přispění do článku děkuji Štěpánovi Průchovi ze Zelené investice.
„Líbivé“ názvy fondů
Pokud již investujete nebo teprve přemýšlíte nad investováním do akciových fondů, pravděpodobně hledáte ten pravý pro vás. Nejspíše se chcete vyhnout investování do ropných společností a dalších firem, které ničí životní prostředí anebo ubližují zvířatům. Proto vás zaujmou názvy fondů s popisy jako „vegan“, „ESG“ či „Sustainable“.
Znamená to ale v praxi opravdu to, že například ve veganském fondu najdete firmy jako Beyond Meat (vyrábějící náhražky masa) či Oatly (vyrábějící rostlinné mléko)? Anebo že ve fondu, který má v popisu „ESG“, nebudou ropné společnosti? Opak je pravdou.
Bohužel líbivé názvy fondů často končí právě už u samotného názvu. Z legislativního hlediska mají fondy povinnost zveřejňovat pouze deset největších pozic ve fondu. Tedy firem, které jsou ve fondu poměrově nejvíce zastoupeny.
Ačkoliv tedy ve většině případů nemáme šanci zjistit celý „obsah“ fondu, právě na přehledu 10 největších zastoupeních ve fondů získáte hezký přehled o tom, jakým směrem fond míří.
A právě v případě veganského fondu US Vegan Climate ETF najdete firmy jako Adobe, Visa či Google. Pro většinu z nás to nebudou firmy, kde bychom viděli jakoukoliv spojitost s veganstvím.
V ESG fondu nalezneme i ropné společnosti. ESG kritéria totiž nevylučují žádné konkrétní průmysly.
Do velké míry to tak bohužel funguje i u firem s popisy „ESG“ či „Sustainable“. Ačkoliv metrika ESG hodnotí environmentální, sociální (pracovní podmínky, dodržování lidských práv) a řídící (vnitřní kontroly a postupy) aspekty firmy, jako taková nevylučuje žádné konkrétní průmysly.
Například i ropná společnost může mít dobré ESG hodnocení firmy. To proto, že v oblastí sociálního a řídícího aspektu firmy má skvělé hodnocení a v rámci environmentální složky je „nejudržitelnější“ z ropného průmyslu. Tedy i takovou firmu můžete nalézt ve fondu zaměřeném na ESG, který je sektorově neutrální, to znamená, nevylučuje žádné konkrétní průmysly.
Jak se zde vyvarovat greenwashingu?
Základem je číst „Factsheet fondu“, dokument, kde najdete již zmíněných 10 největších pozic fondů. Je to klíčový dokument, který najdete přiložený právě u všech akciových fondů. Díky tomu zjistíte, kterým investičním směrem se fond vydává a jestli je s vámi v souladu či ne.
Jakým směrem se akciový fond ubírá nejlépe poznáte z Factsheetu a ze strategie fondu.
Dále je též vhodné se seznámit se strategií fondu, abyste ještě více pochopili jeho investiční záměry. Tím pádem například můžete vidět, jestli daný fond řeší pouze ESG hodnocení anebo zároveň i vylučuje konkrétní sektory ze svého fondu.
Můžete nalézt například ESG fondy, které kromě sledování ESG kritérií vylučují i firmy třeba z těžařského a tabákového průmyslu (to druhé kvůli etickým obávám). Tyto informace též bývají součástí dokumentů, které u fondů naleznete, a je dobré se s nimi detailněji seznámit.
Pokud se v oblasti akciových fondů příliš nevyznáte, je vhodné si najít kvalitního finančního poradce. Ten vám pomůže nejenom s nastavením vaší investiční strategie, ale právě i s výběrem vhodného fondu.
Podvodné projekty
Druhým problémem, který se v oblasti ekologického investování vyskytuje, jsou podvodné projekty.
Mnoho naprosto falešných a podvodných projektů či firem se maskuje za nové unikátní ekologické vynálezy, které změní svět a pomohou lidstvu za zelenější budoucností. Právě jejich prezentace ve stylu ekologicky zaměřené firmy láká potenciální investory, aby do nich investovali. Lidé nyní na vše, co je zelené, poměrně slyší, a toho využívají tito podvodníci.
„Vizionářské“ či „revoluční“ nabídky projektů a investic je často lepší oželet.
Já osobně s těmito podvody mám poměrně hodně zkušeností: vzhledem k tomu, že prezentuji téma ekologického investování veřejně a na sociálních sítích, často mi tyto „lukrativní“ nabídky chodí přímo do soukromých zpráv.
Obvykle tyto zprávy začínají buď pozváním na schůzku (aniž by bylo vůbec zmíněno, o co se jedná) anebo představením jejich „revolučního“, „vizionářského“ či „progresivního“ projektu (s těmito slovy se frekventovaně v podvodných projektech setkáte).
Často daný projekt nemá ani webové stránky a je určen jen „pro vážné zájemce, kteří to myslí opravdu vážně“.
Jak se vyvarovat podvodům?
Jako první nejdůležitější bod považuji vyhýbat se schůzkám s jednotlivci, kteří vám napsali soukromě ve zprávách s nabídkou představit jejich „zázračný projekt“.
Pokud vám ani ve zprávách nejsou schopni (či ochotni) zjednodušeně představit, co vlastně nabízí, je to velký červený vykřičník. Schůzka s takovými lidmi bývá ztráta času a nemá cenu se vůbec snažit se dozvědět něco více.
Samozřejmě ne vždycky 100 % všechny nabídky, které vám dorazí do soukromých zpráv, musí být podvody. Ve většině případů ale bohužel bývají.
Rádi byste investovali do zajímavých lokálních firem, ale bojíte se podvodů? Více o tom, jak investovat bezpečně a zároveň eticky, učím ve svém online kurzu Šéfuj svým financím!
Pokud nechcete zmeškat další běh kurzu, přidejte se do mého newsletteru, kde o tom budu informovat!
Jako užitečný filtr bude podívat se, kdo za danou firmou stojí, projet si daného člověka (či více jednotlivců) v online vyhledávači a podívat se, jestli už má za sebou nějakou úspěšnou firmu či zakládá jednu firmu za druhou. Též je vhodné zadat do vyhledávače jméno dané firmy a připojit slova jako „podvod“ či „scam“. Hlavně u mezinárodních podvodných projektů můžete najít spoustu osobních zkušeností a odrazujících recenzí.
Pokud chcete mít jistotu, že někomu nenaletíte, využívejte jen dlouhodobě fungující finanční zprostředkovatele či platformy. Mezi mé oblíbené patří například Portu či Fingood.
Dluhopisové fondy „cool“ firem
V současné době si čím dál tím víc všímám, jak se mi na sociálních sítích ukazují reklamy na nabídku dluhopisů různých firem: ať už na ty vyrábějící kvalitní kompost, mléko z rostlinných surovin či bioplyn. Dluhopisy očividně nyní frčí a nabízené úroky v reklamách ve výši 8-10 % mohou nalákat mnohé jedince, aby do nich zainvestovali.
A právě lákání na dluhopisy (někdy zdánlivě) ekologických firem je to, co přitahuje pozornost. Je to ale bezpečná investice? Není.
Bohužel vydávání dluhopisů není příliš regulováno a prakticky je může vydávat skoro kdokoliv: ať už firma, která vznikla před týdnem, nebo jednotlivec.
Ačkoliv jsou dluhopisy v obecném smyslu chápány jako ta bezpečná investice, ne vždy to tak je. Dluhopisy velkých firem, bank či demokratických stabilních států bývají ty bezpečnější, které můžeme považovat za konzervativní investice, tam to ale často s tou bezpečností dluhopisů končí.
Právě dluhopisy malých a nově vzniklých firem jsou extrémně nebezpečné a je to do velké míry podobný hazard jako byste investovali peníze do různých neznámých druhů kryptoměn. Pokud daná firma zkrachuje, své peníze nikdy neuvidíte a přijdete tak o svou veškerou investici.
Ne vždy platí, že jsou dluhopisy bezpečnou a konzervativní investicí.
Zároveň si dávejte pozor na to, abyste se v těchto nabídkách nenechali nalákat větami jako „garantovaný výnos“ anebo „zajištění“. Bohužel nic jako garance nebo zajištění v tomto případě nemáme a jedná se tedy jen o marketingové sliby.
Jak investovat bezpečně do dluhopisů?
Základem je vyhýbat se malým a nově vzniklým společnostem, které mají extrémně krátkou historii a nemají za sebou (téměř) žádné výsledky. Pokud byste těmto firmám půjčovali peníze skrz dluhopisy, riziko jejich ztráty je obrovské.
Pokud vás přesto nějaká menší či novější firma láká, je dobré udělat si důkladný průzkum dané firmy.
Určitě důkladně prozkoumejte emisní podmínky dluhopisů (tedy podmínky, které říkají více o firmě vydávající dluhopisy). V nich můžete najít více detailů právě o dané firmě, ratingu firmy a rizicích dluhopisů. Nenechte se zlákat na marketingové letáky, které informačně „snesou cokoliv“, ale sledujte oficiální dokumenty vydané k daným dluhopisům.
Dobré je též prozkoumat danou firmu na webu Justice.cz, kde najdete informace o základním kapitálu firmy a i klíčových osobách, které za firmou stojí. Dané osoby pak můžete dále zkoumat a dívat se, za kterými dalšími (ne)úspěšnými firmami stojí.
Dluhopisy mají určitě v investičním portfoliu smysl, důležité je ale mít ty formy, které jsou bezpečné a kde se nevystavujete tak velkému riziku.
MLM nabídky na „ekologická“ podnikání
„Vybudujte si pasivní příjem díky ekologickému podnikání za pár měsíců“, „vydělávejte díky ekologickým produktům desítky tisíc měsíčně“ … a mnoho dalších podobných claimů se na mě neustále hrne z reklam na sociálních sítích.
I já věřím na pasivní příjem, není to ale určitě něco, co vytvoříte za pár měsíců a ještě prodejem pochybných produktů, jejichž účinky jsou dost nadnesené (a někdy i naprosto vymyšlené).
Možná i na vás vyběhli na sociálních sítích nabídky na MLM/pyramidové podnikání založené na prodávání (rádoby) přírodní kosmetiky, filtrů na „zázračnou“ kangen vodu anebo přírodní čarovné krystaly.
S reklamami na získání pasivního příjmu pomocí prodeje „zázračných“ strojů na výrobu kangen vody (která má prý léčit rakovinu) se v poslední době roztrhl pytel.
Na nesmyslnost těchto produktů se v zajímavém článku zaměřil například Institut moderní výživy.
Bohužel, v řadě případů se jedná o značně zavádějící reklamy, kde se dané produkty označují jako ekologické a udržitelné a přitom s ekologií nemají nic společného ani vzdáleně. Často jsou účinky daných produktů naprosto vymyšlené a není výjimkou, že tyto produkty slibují zázračné vyléčení různých nemocí, včetně rakoviny.
Jak si vytvořit fungující podnikání v oblasti ekologie a udržitelnosti?
Každý by si chtěl vytvořit fungující podnikání a pasivní příjem během co nejkratší doby, aby se mohl po zbytek času věnovat jenom svým koníčkům a rodině.
Fungující podnikání se ale málo kdy rozjede jenom v řádu krátkých měsíců, často je to práce na roky až desetiletí. Málo kdo je ale ochotný vytrvat tak dlouho. A kvůli tomu ve chvíli, kdy se ozvou tito MLM/pyramidoví „podnikatelé“ do soukromých zpráv s tím, že vám nabízí možnost skvělého rychlého výdělku s ekologickými produkty, spousta jedinců na to skočí.
Nicméně cílem těchto lidí je jenom dostat pod sebe co nejvíce dalších lidí, aby z nich měli příjmy. Většinou nejde vůbec o samotné produkty, ale o vytvoření komplexní sítě dalších prodejců pro sebe. Čím více lidí pod sebou budou mít, tím lépe. Ve výsledku se tedy nejedná o vytvoření podnikání, ale jen struktury, která pro ně bude mít ideálně nekonečnou řadu. A takto podle mě podnikání fungovat nemá.
Pokud vás láká podnikat v oblasti ekologie a udržitelnosti, najděte si takovou práci, která bude opravdu přínosná a nebude zahrnovat „prodávání vzduchu“. Krásné příklady profesí v oblasti udržitelnosti můžete najít u hostů v mém podcastu EKOmaniaci.
Líbivá gesta na veřejnosti, pod povrchem hrůza
Poslední krátký tip na téma greewashingu bych věnovala líbivým gestům pro veřejnost, které ale prakticky ne vždy něco znamenají.
Jako vzorový příklad bych uvedla například mánii recyklovaných platebních karet, které se postupně začaly objevovat. Velké banky se chlubí tím, že nabízejí platební karty vyráběné z recyklovaného plastu a jdou tedy s ekologickou vlnou a snaží se fungovat udržitelně.
Bohužel, platební karty jsou jen jeden z mála aspektů a zároveň naprosto miniaturní část toho, kde banky či instituce mohou fungovat odpovědně. I navzdory tomu jsou to ale často věci, které jsou ve veřejném prostoru vidět nejvíce.
Jak se nenechat ošálit „zelenými“ reklamami?
Důvěřuj, ale prověřuj. Tak bych shrnula tento poslední bod.
Malé udržitelné věci jsou nejvíce vidět, důležité jsou ale ty větší celoinstitucionální změny. Pokud někde vidíte, že firma či některá instituce udělala malou zelenou změnu ve svém fungování, je to určitě super. Chce to nicméně ale mnohem větší systémové změny a na ty je potřeba tlačit.
Pokud tedy uvidíte zelená marketingová sdělení, udělejte si vlastní průzkum o tom, jak se daná firma vlastně chová a jak fungují v dalších aspektech svého provozu. Jen díky tomu budete mít šanci zjistit, jestli firma dělá jen líbivé marketingové změny nebo se opravdu snaží o větší změnu.
Nenechte se zlákat zeleným marketingem.
Sledujte detaily, na kterých opravdu záleží.
Například u bank není skoro vůbec relevantní to, jaké karty mají a jestli jsou nebo nejsou z recyklované plastu. Mnohem více relevantní je tady to, do čeho banky investují své peníze. Pokud mají platební karty z recyklovaného plastu, ale mezitím investují své peníze do ropného průmyslu, není to nic než greenwashing, který vypadá dobře v reklamách.
Tedy pokud se vám líbí činy, které firma dělá „navenek“, dívejte se pod povrch, jak se opravdu chová. Mnohdy si i stačí jen projet webové stránky institucí či několik novinových článků a zjistíte více. Vlastní průzkum je silnějším nástrojem než reklama.
Jak investovat udržitelně a bezpečně?
Greenwashing se bohužel, jak vidíte, nevyhýbá ani financím, a v některých případech vás může stát i pěknou řádku peněz. Pokud byste se rádi vrhli do odpovědného a smysluplného investování naplno, přidejte se do mého newsletteru. Díky tomu vám neuteče další běh mého online kurzu Šéfuj svým financím!
V tomto kurzu vás naučím nejenom jak si sestavit své finanční portfolio přesně na míru, ale též jak investovat v souladu se svými vlastními hodnotami, aby to dávalo pro vás smysl. Ať už ekonomicky, či eticky. Kurz obvykle spouštím dvakrát ročně.
Případně pokud by vás zajímalo, jak konkrétně investuji já, mrkněte na můj e-book „Pod pokličkou“. V něm transparentně odkrývám celé své investiční portfolio a ukazuji, jak nad ním přemýšlím.
Setkáváte se s greenwashingem v oblasti financí a investování? Kde jste se s ním setkali naposledy?
A považujete ho též za klíčový problém? 🙂