Už delší dobu jsem přemýšlela nad sérií, která by inspirovala ostatní k tomu, že každá snaha jednotlivců má cenu. Často totiž slyšíme skeptické řeči od svých rodin, blízkých i vzdálenějších přátel o tom, že přece snaha jednotlivce nic nezmění. Jenže co když jednotlivec ovlivní dále své okolí, které pak dále ovlivňuje i své okolí? Pak už to není jen o tom jednotlivci. A tak vznikla série „Nejsem v tom sám“, kde bych ráda pravidelně každý měsíc měla rozhovor s nějakou zajímavou osobností/osobnostmi, které v ekologické oblasti působí a přestože je to „pouze“ jednotlivec, něčím, co dělá, má dopad na své okolí. Tato série by měla přinášet nejen zero waste inspiraci z různých oblastí, ale i ukázat, že nikdo z nás v tom „vážně není sám“. 🙂
První díl z této série se zaměří na naše domácí miláčky. Život bez odpadu a zero obvykle pro většinu z nás totiž nekončí jen u sebe samotných, ale také často zahrnuje i naše okolí. Do toho patří i domácí mazlíčci a často právě psi. Terka Bořilová, zakladatelka prvního psího bezobalového koutku v Praze PesPotěší, nám dnes poví něco o tom, jak takové zakládání obchodu vlastně probíhalo, co všechno se u nich dá nalézt a také jak to vlastně se psy zvládá. Ona sama totiž určitě není jediná, která bezobalovou domácnost řeší i u svých hafanů. 🙂
Na úvod bych tě ráda poprosila, jestli by si se mohla krátce představit. Kdo jsi, čemu se věnuješ a co máš ráda a kde tě mohou čtenáři případně potkat či kontaktovat. 🙂
Jsem kreativec, psí milovník, ekologický nadšenec a budoucí máma. Vystudovala jsem grafický design, ale už jsem se mimo to věnovala několika různým projektům, podle toho, co mě zrovna bavilo a napadlo. Vždycky se to ale týkalo buď umění, designu, ekologie nebo pejsků. V současné chvíli mě najdete doma s pupkem nahoru, ale jakmile to bude možné, určitě mě budete vídat v našem novém obchodě v Osadní 5.
V nedávné době si otevřela první bezobalový koutek pro psy PesPotěší v Praze v obchodě DOGG. Jak tě vůbec takový koutek napadlo otevřít a narazila si při realizaci svého plánu na nějaké překážky (ať už legislativní či jiné)?
Ano, to je právě v Osadní. Nápad přišel asi před rokem. Asi před dvěma lety jsem narazila na knížku Bey Johnson a vrhla se po hlavě do domácnosti bez odpadu. Ve všech ohledech se nám to, řekla bych, úspěšně daří, ale po nějaké době mě začalo štvát, že nedokážu vyřešit žrádlo pro psy. Na vaření není každý den čas a granule i konzervy jsou pro mě v neakceptovatelných obalech. Takže jsem se v tom pořád plácala dokola. Až mě napadlo, že takový problém přece musí mít víc zero waste pejskařů. Tak jsem se rozhodla to zkusit vyřešit i pro ně. Při realizaci jsme narazili na nemožné řemeslníky i nedostatek financí, asi jako každý na začátku. 😀 Ale co se týče úřadů, nemůžu si stěžovat. Na veterinární správě nám úžasně vyšli vstříc a moc nám pomohli. Jsme první, kdo něco takového řeší, takže jsme některá řešení museli vymyslet společně.
Co všechno v obchodě prodáváte a nabízíte? Jak vybíráte své dodavatele a odkud většina produktů, které nabízíte, pochází?
V obchodě máme doufám vše, co pes potřebuje ke zdravému a spokojenému životu. Tedy granulky, vývary, sušené maso a sušenky, různé oleje a potravinové doplňky pro zdraví a samozřejmě kosmetiku. Dokonce máme i antiparazitika, což byl pro mě osobně vždycky u psů trošku oříšek. Ty máme ve velkém balení. Antiparazitika jsou olejíčky, na které máme buď zálohované malé skleněné lahvičky s kapátkem a nebo rozprašovače. Radost mám například i z pasty na zuby, kterou už používáme všichni 4. 😀 Stejně jako antiparazitika je ve velkém balení a lidé si ji berou normálně do malé zavařovačky nebo krabičky od krému.
Valná většina produktů je vyráběna v Čechách, z masa z českých farem. Kosmetiku máme ze Slovenska. Ale například rybky máme z Dánska. Dbáme ale vždycky na to, aby vše bylo v nejlepší kvalitě a z udržitelných zdrojů.
Spousta jedinců má u bezobalových obchodů pochybnosti o tom, v jaké „formě“ se vlastně původně produkty nakupují. Často slyším historky o tom, jak údajně bezobalové obchody nakupují potraviny v malých pytlících kdesi v Makru a pak je s drahou přirážkou prodávají bez obalu (přestože z praxe vím, že většina bezobalových obchodů se opravdu snaží jimi prodávané zboží nakupovat například ve vratných obalech či alespoň v papíru).
Jak řešíte tuto logistiku v obchodě vy? V čem potraviny a další věci nakupujete?
My to máme namíchané. Záleží na druhu zboží a vzdálenosti odkud k nám putuje. Například sušené maso a sušenky máme z Letné. Ty nám to jen volně skládají do krabic a my jim je příště zase vracíme. Tam tedy odpad nevzniká žádný.
Oleje dostáváme ve velkých vratných lahvích nebo kanystrech, které nám příště zase naplní.
Složitější je to s granulemi. Ty nám chodí v papírových pytlích. Vrátit výrobci je bohužel už nemůžeme, ale pokud přijde zákazník, který chce větší množství a nemá vlastní obal, používáme právě tyto pytle. Někdo se občas ozve, že to vlastně není rozdíl, oproti tomu, když si sám koupí domů velký pytel. Že to vlastně jen rozsypáváme, ale odpad tvoříme stejně. Není to pravda. Například naše 7kilová Furby sní 4 kila granulí za měsíc. Takže 12kilový pytel jí vydrží 3 měsíce. Za tu dobu granule zoxidují a vyčichnou a už by jí ani nechutnaly. Navíc mám pak obří plastový pytel, který můžu jedině vyhodit a rovná se asi tak půlroční spotřebě plastu zbytku rodiny. Vedle toho u nás na prodejně máme 20kilový pytel na týden pryč. Granulky máte vždycky čerstvé, můžete si koupit jen tolik, kolik potřebujete a papírové pytle co nám zůstanou dál využíváme. V tom já tedy rozdíl vidím 🙂
Pak jsou věci které máme na prodejně ve skle (vývary, krémy, nápoje,…) a ty jsou všechny zálohované a znovu použitelné, takže nám je zákazníci nosí zpět.
Jak se vlastně ty sama snažíš žít ve svém životě s hafany více ekologicky a bezodpadově? Zkoumala si například, kolik odpadu se vyprodukuje jen díky psům a jak se toto číslo dá zmenšit? Jak vypadá tvoje vlastní „bezodpadová“ péče o psa? 🙂
U nás to začalo kompostovatelnými sáčky na hovínka. To pro mě byl úplný základ. Pak jsme úplně zrušili hračky. Zjistili jsme, že Furby stačí jeden bytelný míček na věčnost (nebo dokud ho neztratíme :D) a Harmík má stejně nejradši klacky nebo ruličku od toaleťáku. Občas, když jim chci udělat radost, stavím se někde v sekáči a koupím jim nějakého hodně starého plyšáka. 😀
Další krok byl přechod na čistě přírodní kosmetiku. Furby je silný alergik a Harmík má zase problémy se zažíváním a se zuby, takže různých mastiček, past a “léků” máme bohužel spotřebu. Teď už se nám to daří i na 100% bez obalu.
No a konečně žrádlo. Harmík měl už delší dobu granule v papírových pytlích, ale Furby na ně je bohužel alergická, takže tam to byl trochu oříšek. Teď jednou týdně přinesu v látkové tašce hypoalergenní granulky, přesně tolik, kolik potřebuje a je po problému. Harmík toho sežere trochu víc, tomu bereme celý pytel. A protože jsou oba zmlsaní a suché nám tu nežerou, schraňuji si postupně v mrazáku odřezky od naší zeleniny, masa i třeba jablek a když je toho víc, uvařím jim to, rozmixuji a kam se hrabou konzervy. 🙂
Hodně jedinců, kteří se zajímají o ekologii, také řeší finanční stránku. Bohužel spousta z nich si stěžuje, že bezodpadový životní styl je drahý a nemohou si ho dovolit, ačkoliv se často na spoustě věcech dá ušetřit. Všimla sis u sebe nějaké finančního rozdílu ve výdajích (až už směrem nahoru či dolů)?
Tohle je trochu složitější. Zero waste není jen o obalech, je to životní styl. My jsme převrátili úplně celý náš život a myšlení vzhůru nohama. Kromě nákupů bez obalu jsme se zaměřili především na lokální a sezonní suroviny a produkty, začali jsme kupovat méně a kvalitněji. A to nejen jídlo, ale i oblečení nebo vlastně cokoliv. U všeho, co potřebujeme koupit, přemýšlíme, nejdřív jestli to opravdu potřebujeme, pak o kvalitě a o tom jak a kde to bylo vyrobeno. Pokud neexistuje bazarová nebo v Čechách vyráběná varianta, většinou zjistíme, že to vlastně nepotřebujeme, nebo si to můžeme půjčit 🙂
Takže ve výsledku naše rodina díky zero waste ušetří. Máme méně věcí, méně oblečení, jíme kvalitněji a zdravěji. Stojí mě to jen více přemýšlení a plánování. Toho se možná lidé bojí nejvíce.
Záleží tedy na tom, co srovnáváte. Pokud srovnáváte BIO mouku bez obalu s konvenční moukou ze supermarketu, je jasné, která bude dražší. Stojí nám ale ta úspora za to? Nám teda ne. Pokud budete stále spořádávat avokáda, banány a dovezená rajčata celoročně a na kila, tak vám ani planetě to, že nakupujete do svého látkového pytlíku, také trn z paty nevytrhne a vy určitě neušetříte vůbec nic.
Jak se k tvému (téměř) bezodpadovému životu staví okolí (rodina a kamarádi)? Hodně čtenářů má problémy s tím, že rodina se jejich snažení směje, protože „přece jedinec nic nezmění“ (což není vůbec pravda). Potkala si se s tímto přístupem někdy nebo tě okolí podporuje a ty je svým životem inspiruješ a ovlivňuješ?
Ze začátku to bylo těžké. I manžel měl pocit, že jsem se zbláznila a čekal, kdy mě to přejde. 😀 Po nějaké době pochopil, že mě to nepřejde a začal se sám zajímat. Dneska mu některé věci vadí víc než mě a na nákupy chodí sám od sebe s krabičkami a pytlíky. Byl vychován mekáčem a dnes si chodí do bio krámku pro svačinu do krabičky. 😀
Rodiče nás už myslím také pochopili. Rozhodně náš přístup a naše názory respektují, i když si občas myslí, že to přeháníme, nebo že se z toho jednou zblázníme. Sami svůj přístup nejspíš nikdy nezmění, ale občas se roztomile snaží a to se cení. 🙂 Nejlépe to bere můj děda, který dobu bez plastu ještě zažil a vedeme spolu na to téma vášnivé debaty.
Někteří přátelé si o tom myslí své, jiní nás podporují. Někteří se dokonce i inspirují, jiní se nikdy nezmění, ale respektují nás. Například co se týče dárků a oslav, dělají mi ohromnou radost. Dokonce i naše svatba se jim líbila a to pro některé musela být hodně netradiční. 😀 Asi máme štěstí a nebo už jsme v tom tak dlouho, že si všichni okolo stačili zvyknout 🙂
Jaké máš plány do budoucna v této oblasti? Rozšiřovat koutek nebo zkusit třeba úplně něco jiného?
Moje plány jsou teď jasné. První bude porodit. To asi nebude úplně zero waste, ale budeme se snažit. 😀 Pak mám v plánu nevzdat látkové pleny i přes veliké pochyby všech babiček a kamarádek. No a co se týče obchodu? Zatím máme hodně práce okolo toho prvního, ale do budoucna bych moc ráda měla druhý. Nejen koutek, ale celý obchod a nejen pro psy, ale pro všechna zvířata. Lidé se k nám chodí hodně ptát na kočičky, takže o to jsme sortiment už maličko rozšířili. Ale myslím, že i ostatní by si zasloužili možnost nakupovat bez obalu, kvalitně a lokálně.
Moc děkuji Terce z PesPotěší za rozhovor a pokud jste z Prahy či okolí a máte pejska, doporučuji obchod navštívit. 😉 Případně se můžete podívat na jejich webovky či sledovat jejich FB.
