O domácnosti bez odpadu pravidelně dělám přednášky a už několikrát se mě některý z účastníků zeptal, co dělat, když ostatní, ať se je snažíte přesvědčit sebevíc, bojkotují to, co děláte. Znáte to. Změníte svůj životní styl, snažíte se omezovat plasty v domácnosti, vyrábíte si svůj vlastní přírodní deodorant a prací prášek a snažíte se, co můžete. A co dělají ti kolem vás? Vypadají, že je jim to naprosto jedno, v plastu nakupují vše a občas ho ani netřídí.
V těchto chvílích si můžete říkat, proč má cenu se snažit? Stačí jeden člověk ve vaší rodině, který pravidelně každý den nosí prázdné láhve od balené vody, vyhazuje vám doma do koše plastové pěnové obaly od jídla s sebou a tím vám ničí snahy za celý měsíc. Proč se tedy vůbec snažit?
Protože můžete ovládat pouze své vlastní chování
Pokud víte, jak přesvědčit ostatní, aby se chovali přesně tak, jak chcete, budu ráda, když to tajemství se mnou budete sdílet. Obvykle je to totiž něco nemožného.
Jediná věc, kterou můžete kontrolovat, je to, jak se chováte vy sami. Díky tomu se můžete cítit dobře, protože jste snížili množství odpadu, kterým se zamořuje příroda, a nejspíš také používáte mnohem více přírodních produktů než dříve (čímž prospíváte i vašemu zdraví). Nicméně vy sami můžete ovládat jen sami sebe a přesvědčit či přinutit ostatní k tomu, aby dělali to, co chcete, je nemožné. Často se vám to naopak vymstí a ostatní budou „na just“ dělat přesný opak a ještě s větší razancí.
Protože vy získáváte
Pokud ve vašem okolí nikoho nezajímá, co děláte, připomínejte si, že díky vašemu životnímu stylu získáváte spoustu výhod.
Při snaze o bezodpadovou domácnost často zredukujete množství zpracovaných potravin, které konzumujete, a naopak se zaměříte na opravdové výživné potraviny jako je ovoce, zelenina či luštěniny. Tato změna obrovsky prospěje vašemu zdraví. Já sama jsem nebyla vážněji a dlouhodoběji nemocná ani nepamatuji (ani s antibiotiky) a myslím, že částečně za to může i právě zdravá strava (která je většinou bez obalu) a pohyb.
Já zároveň díky tomu, že se snažím využít každý zbytek v kuchyni a nevyhazovat jídlo, šetřím i svojí peněženku. Protože se snažím využívat, co jde, nevyhazuji třeba ani mrkvové natě (výborné na pesto) či zbytky ze zeleniny, ze kterých se dá dělat zeleninový vývar. Jsou to maličkosti, které se v dlouhém období projeví na vašem kontě. Zároveň také šetřím čas tím, že nevlastním věci, které mi nedělají radost a které nepotřebuji, takže se nemusím starat o kupu harampádí, která je mi k ničemu.
Protože se naučíte nové dovednosti
Jedním z mnoha aspektů, které na tomto životním stylu mám moc ráda, je znovuobjevení praktických životních dovedností. Mezi to se řadí například zahradnictví, vaření nebo šití. Mně samotnou snaha o redukování odpadu změnila v mnoha ohledech a díky tomu jsem se začala učit i nové věci, které by mě dříve vůbec nenapadly. Začala jsem se učit šít na stroji, vyrábět si vlastní kosmetiku a pomáhat na komunitní zahradě. Možná to máte podobně. Znám spoustu jedinců, co se začali učit péct kváskový chleba, vyrábět si domácí pesta či zavařovat.
Toto hnutí nás pomalu začíná přeměňovat zpět na aktivní činitele z pasivních spotřebitelů. Více začnete přemýšlet nad tím, co jak opravovat, co si lze vypěstovat doma či jak u některých potravin docílit lepší chutě, což půjde hlavně díky domácí výrobě. Protože u některých věcí budete pořád přemýšlet, jak je dělat lépe (a případně chutněji), naučíte se je postupně dělat doma sami a po delší době budete překvapení, kolik nového toho umíte.
Protože změna začíná odspodu
Změna vždy začíná odspodu. Povědomí o znečištění plastů vede lidi po celém světě k tomu, aby odmítali balené výrobky, žádali změnu designu produktů (který půjde znovupoužít nebo lépe zrecyklovat) a požadovali změnu od průmyslu a vlády. To vše začalo vést ke změně, která ačkoliv byla na začátku pomalá, v poslední době pořád zrychluje.
Jaké změny vznikly právě díky tlaku spotřebitelů?
Český online supermarket Košík.cz od ledna 2019 začal omezovat plastové obaly a začal nabízet možnost nakoupit u vybraných potravin na váhu do recyklovatelných papírových sáčků.
Britský řetězec supermarketů Iceland (který už naleznete i u nás) se v roce 2018 zavázal zbavit plastových obalů do 5 let. Stávající plastové obaly plánuje nahradit jinými materiály jako papír, celulóza, sklo a kov.
Britský řetězec Tesco slíbil, že do roku 2019 zakáže veškeré nerecyklovatelné plastové obaly na potravinách vlastních značek. České Tesco se tímto krokem bude inspirovat.
Ministerstvo životního prostředí v České republice v roce 2018 představilo iniciativu #dostbyloplastu, která bojuje proti nadužívání jednorázového nádobí. Na základě této iniciativy jsou s restauracemi a občerstveními v nákupních centrech, kavárnami nebo fast foody uzavírány dobrovolné dohody, jejichž cílem je „docílit toho, aby zákazníci měli možnost se plastového nádobí vzdát“ a nemuseli přitom „za alternativy platit nic navíc.“
Pokud se vám někde něco nelíbí, ozvěte se. Váš oblíbený obchod neprodává potraviny do vlastních krabiček? Napište vedení. Vaše oblíbená vinárna nepovoluje čepování do vlastních láhví? Zeptejte se proč a poptejte se u majitele. Vadí vám, že některý politik hlasovat určitým způsobem? Napište mu a dejte mu vědět, co vám na jeho rozhodnutí vadí.
Hnutí zespodu fungují. Pokud si myslíte, že jedinec nic nezmění, přemýšlejte nad tím jinak. Těch jedinců, co se snaží o to samé, co vy, je totiž už několik desítek, možná stovek tisíc. A těch „pár“ jedinců už rozhodně něco změní. Společně se totiž dá změnit svět k lepšímu.
Protože (nakonec) stejně někoho ovlivníte
Možná když jdete nakupovat do supermarketu nebo na farmářský trh, tak nevidíte nikoho jiného s vlastními látkovými pytlíčky, ale spousta „radikálních“ myšlenek se časem dostane do toho hlavního proudu. Snaha o redukci odpadu je relativně nový trend, který se bude postupně více a více uchycovat. Možná i ti, co si nedávno ještě nad vašimi snahami klepali na čelo, za vámi časem přijdou, aby se zeptali, jak na to.
„Na světě není nic mocnějšího než myšlenka, která přišla včas.“
Victor Hugo
Já osobně to znám z vlastní zkušenosti. Kamarádka, která mi před několika lety (při procházení kolem bezobalového obchodu), říkala, že jí chození s vlastními nádobami a pytlíčky připadá na hlavu, se mě o několik měsíců později ptala, kde jsem je koupila. A podobné zážitky můžete mít často.
Nesnažte se někoho přesvědčit, ať dělá to samé, co vy. Nebude to fungovat. Nejlépe funguje to, když vy sami budete příkladem a ostatní se časem inspirují sami. Začne je to hryzat, začnou si zjišťovat více a poté za vámi sami přijdou. Nesnažte se ale své názory nikomu vnutit. Ideální je vysvětlit, proč to děláte, protože mnoho jedinců ani netuší, že spousta plastu ze žlutých popelnic se nerecykluje a končí na skládkách (zažila jsem to i na svých přednáškách). Nicméně poté běžte spíše příkladem a nenuťte ostatní dělat to samé. Některé jedince časem inspiruje natolik, že začnou dělat to samé, některé nepřesvědčíte nikdy. Tak to prostě je. Někdo má naprosto jiné priority a ani recyklovat ho nedonutí nic jiného než příkaz či finanční motivace (za vratné láhve).
Na závěr této části bych ráda přidala mojí oblíbenou anglickou frázi „Meet people where they are“. Co to znamená? Volně přeloženo, „přijímejte lidi tam, kde zrovna jsou.“ Každý má trochu jinou cestu. Někdo se začne nadšeně vyhýbat odpadu okamžitě, někdo si jen koupí znovupoužitelnou láhev a někdo už nikdy nepůjde do supermarketu, přestane jíst maso a zakáže si létání. Nicméně ať jsou ostatní lidé kdekoliv, přijměte je v té fázi, kde jsou. Možná se pohnou dále anebo možná budu spokojení tam, kde jsou. Je to v pořádku a proto předházování jim, že to dělají špatně, nemá cenu. Spíše se vám to může vymstít a bude to mít přesně opačný efekt.
Pokud si ale u někoho myslíte, že už je lehce „nahlodaný“, můžete ho zkusit trochu „postrčit“. Já takhle například taťkovi věnovala k Vánocům sadu látkových sáčků či dalšímu blízkému bambusový kartáček. Oba dárky byly využity a hlavně taťka od té doby chodí se sáčky všude. Nicméně musíte sami umět poznat, u koho to bude mít nějaký efekt.
Protože cesta k domácnosti bez odpadu je jen jednosměrná
Když vám lhostejnost ostatních dovolí, abyste se cítili zoufale a přemýšleli, jestli to za to stojí, buďte upřímní. Víte, že už s tím nemůžete přestat. Jakmile vás toto téma začne hryzat, těžko už budete dělat věci jinak. Stává se z toho spíše hra, u které chcete vědět, jak daleko můžete zajít. Můžete začít s redukcí plastového odpadu ve vašem domově, ale nakonec můžete skončit i u toho, že si budete vyrábět vlastní kvásek, protože budete chtít mít kvalitní domácí chleba z kvalitních ingrediencí. Jakmile zjistíte o problematice plastového znečištění tolik nových informací a jak závažné to je, těžko se vám bude vracet zpátky.
Já sama si už neumím představit, že bych dělala věci jinak. Neumím si představit, že bych nakupovala na denní bázi balené věci v plastu, že bych kupovala chemickou kosmetiku anebo že bych nehledala kompost, všude, kde to je jen trochu možné. Jakmile tomuto životnímu stylu propadnete, těžko už se vrátíte zpátky do svého „předchozího“ života. Protože vy víte, proč to děláte, a těžko budete znovu lhostejní.
Protože se díky tomu udržíte při smyslech
Ačkoliv často čtu zprávy ze světa o tom, kde vymírá kolik druhů, jak se planeta otepluje či jak přibývají tuny odpadu v oceánech, stále zvládám se držet při smyslech a nešílet. Vždy se totiž snažím uklidnit tím, že dělám, co nejvíce můžu. Využívám městskou dopravu či chodím pěšky, nakupuji nejlépe lokálně a bez obalu, snažím se inspirovat tímto blogem, organizuji přednášky o životě bez odpadu a nyní i píšu knížky. Snažím se co nejvíce můžu o to, aby můj život měl i nějaký přesah.
Zabránila jsem tunám odpadu, aby skončily v oceánu? Sotva. Ale budu pokračovat dál, protože můj „aktivismus“ mi dovoluje, abych žila v souladu se svými hodnotami a dává mi smysl, který v životě chci mít. A podobně to můžete brát i vy. Dělejte to, co vám dává smysl.