Sepsání si vlastního shrnutí uplynulého roku považuji jako nejlepší způsob, jak si vážit všeho, co se stalo. Často totiž máme pocit, že je další rok „v háji“ a nikam jsme se neposunuli. Právě tato shrnutí nám často dokáží opak. Pro mě tyto shrnutí slouží přesně takto terapeuticky: jako připomínku, že jsem se zase obrovsky posunula a ačkoliv ne vždy šlo vše rychlostí podle mé představy, každý posun se počítá.
Zároveň i doufám, že vás mé shrnutí v některých bodech třeba inspiruje. Ať už v některých činnostech, krásných místech, anebo třeba v životních změnách, které byste rádi udělali. Dost na úvod, jdeme se proletět minulým rokem aneb moje shrnutí roku 2021.
Shrnutí mého roku 2021
Leden 2021
Leden se nesl v duchu stěhování do prvního vlastního bytu.
V září roku 2020 jsme si s mužem vyhlídli krásný byt, který se nám oběma líbil a na kterém jsme se konečně asi po 30 prohlídkách jiných bytů oba shodli. V prosinci 2020 byl byt konečně převeden do našeho osobního vlastnictví. Do té doby jsme bydleli v pronájmu, kde jsme dali výpověď s ukončením na konci ledna 2021, tedy celý leden se nesl právě v duchu stěhování.
V novém bytě byla sice již část nábytku, nicméně spoustu věcí bylo potřeba dodělat, dozařídit, vymalovat a podobně, takže leden byl pravý stěhovací chaos. Nakonec se nám vše ale povedlo zařídit včas, takže na konci ledna jsme se stěhovali do svého bytu.
Na konci ledna jsem si též užila jednu vlastní osobní výzvu, a to, že jsem se poprvé objevila jako host v jiném podcastu. Konkrétně u Weef v jejím podcastu nastav dUŠI, kde jsme se bavily o ekologické domácnosti z různých úhlů. Byl to naprosto skvělý zážitek a bylo zajímavé potkat osobně někoho, kdo mě částečně na mé tvůrčí cestě též inspiroval.
Leden pro mě byl též vrhnutím se do činnosti, kterou jsem již dlouho odkládala, ale moc chtěla, a to chození na pravidelné lekce klavíru. Od dětství jsem hrála na klavír, nicméně po přechodu na vysokou jsem přestala mít přístup ke klavíru a začala jsem to zanedbávat. Sice jsem si před pár lety pořídila klávesy, ale bez něčího vedení jsem se moc neposouvala.
V lednu jsem si konečně našla lektorku klavíru, ke které jsem začala pravidelně docházet, a bylo to hned znát. Od té doby pokračuji a je to boží.
Únor 2021
Únor byl hlavně o zvykání si na nový byt a hledání, kam jsme co vlastně uklidili či v které bedně co máme. Byl to tedy měsíc hlavně o zvykání si na nové bydlení a na jeho zútulňování.
Březen a duben 2021
Březen 2021 začal tím, že jsem si zahrála na modelku, a to pro charitativní obchod Nadace Veronica. V rámci jejich brněnského charitativního obchodu prodávají velké množství oblečení z druhé ruky a nejlepší způsob, jak toto oblečení prodávat, je ukázat ho přímo na modelech a modelkách. Proto pravidelně pořádají focení jednotlivců v jejich oblečení, na základě kterého pak oblečení na svých sociálních sítích prodávají.
Pro mě to byl moc příjemný zážitek a rozhodně jsem si to užila. Cítila jsem se vážně jako modelka a musela jsem uznat, že oblečení, které nabízejí, vypadá fakt dobře. Takže vzhůru do sekáčů!
Zbytek března se nesl v duchu mé online tvorby a i občasných výletů s mužem. V podobném duchu se nesl i duben, kdy jsem hodně tvořila a hodně výletovala.
Květen 2021
Květen mi přinesl obrovskou profesní příležitost, a to, když jsem byla pozvaná jako host do Českého rozhlasu+ v rámci jejich programu na Den s klimatem.
Celý tento den se natáčel v prostorách Národního technického muzea v Praze, takže nejenom, že ve vysílání byl slyšet můj hlas, ale živé vizuální vysílání bylo přenášeno i na Facebook.
Za mně to bylo moc zajímavé, protože nejenom že jsem si vyzkoušela, jaké je to být zase v jiném médiu, ale zároveň jsem byla součástí i panelové debaty s jedním ze svých minulých hostů podcastu EKOmaniaci, Viktorem Třebickým z CI2. Viktora jsem původně potkala pouze online, takže bylo zajímavé se potkat i osobně. „Rádiové“ povídání byl rozhodně zajímavý zážitek.
Červen 2021
Červen byl obdobím, kdy jsem po dlouhé době potkala některé své hosty podcastu EKOmaniaci na natáčení živě. Konkrétně Zdeňku Voštovou, psychoterapeutku se zaměřením na environmentální žal, a Evu Balounovou, vědkyni se specializací na klimatické právo.
Konkrétně s Evou jsem si i poprvé v životě vyzkoušela, jaké je to natáčet v profi podcastovém studiu. Využila jsem služby studia Elite Bloggers a musím uznat, že bylo moc příjemné jednou nemuset řešit techniku a jen si prostě sednout a zmáčknout čudlík.
Červen byl též dobou různých výletů a i obdobím, kdy jsem stihla vysadit u rodičů na kompostu pár dýní (nebo cuket??).
V rámci výletů jsem vyrazila i do Prahy na klimaticky zaměřený TEDx Národní, kam jsem dostala volnou vstupenku pro novináře a kde byli moc zajímaví hosté.
Mezi přednášejícími bylo i několik hostů z mého podcastu, například již zmiňované Eva Balounová a Zdeňka Voštová, dále i Jaromír Marušinec (s tématem elektromobility) a Petr Rokůsek (s tématem zelených energií).
Mezi další zajímavé akce v červnu dále určitě patřila i konference od Energy Financial Group, která se zaměřuje na výrobu energie z odpadů. Zároveň nabízejí i investice pro veřejnost do své firmy. Pro mě to byl moc zajímavý den, který mi ukazoval nové možnosti v oblasti ekologie, udržitelnosti a investic.
Lákají vás zelené investice? Tak mně nechte, ať vám s nimi pomohu v rámci konzultace.
Kromě výletů a zajímavých akcí mi radost dělal i můj článek o finanční nezávislosti, který vyšel v červnovém díle tištěného magazínu Heroine.
Zároveň červen byl pravděpodobně měsícem, kdy jsem oslovila na možnou spolupráci Báru Stodůlkovou, spoluzakladatelku finanční firmy Explicit Invest. Rozhodla jsem se totiž, že bych se ráda věnovala ekologickému investování více profesionálně. Od té doby začalo mé zaučování a získávání ještě hlubších informací o finančním světě.
Červenec 2021
Červenec byl skvělý hlavně po osobní stránce.
Dorazila za mnou do Brna mamka (bydlí na druhé straně republiky), se kterou jsem si užila několik moc fajn dní.
Kromě toho jsem vyrazila i po dlouhé době do ciziny, a to do rumunského Banátu, oblasti, kde historicky žijí Češi. Vyrazila jsem tam hromadně jako součást „eko tábora“ s Hnutím Brontosaurus.
Spali jsme tam ve stanu, elektřina nebyla dostupná, vodu jsme si nosili v barelech z hadice ve městě a koupali jsme se v potoce. Správná divočina. Za týden, co jsme tam byli, jsme stihli vyčistit místní potok a hlavně několik výletů po okolí. Základnu jsme měli v Rovensku a stihli jsme navštívit jak vedlejší národní park, tak další „českou“ vesnici vzdálenou asi 15 km od Rovenska.
Banát je poměrně zajímavá oblast, kde to vypadá, že se trochu zastavil čas. Abyste pochopili o čem mluvím, najděte si o této oblasti více nebo se tam nejlépe zajeďte rovnou podívat.
Kromě zahraničí jsem se podívala i do českého Senátu. Byla jsem totiž nominovaná na ekologickou cenu Josefa Vavrouška a v červenci probíhalo její vyhlášení právě v Senátu. Sice jsem nevyhrála, ale byla to skvělá zkušenost a bylo moc příjemné být ve stejném sále s tolika inspirativními nominovanými osobnostmi.
Dále jsem absolvovala svoji přednášecí premiéru na Slovensku, kam jsem byla pozvaná přednášet do jedné z menších knihoven poblíž Trenčína na téma bezodpadové domácnosti.
Srpen 2021
V srpnu jsem stihla navštívit Šumavu, kde „největším“ zážitkem byla chybná rezervace ubytování ze strany portálu, kterou oni zjistili hodinu před našim příjezdem, a přesun do náhradního ubytování. Že nám zařídí náhradní ubytování zrovna v Casinu Admiral a že budeme snídat mezi herními automaty jsem fakt nečekala…
Poté jsem si v srpnu užila skvělou přednášku, na kterou jsem byla pozvaná jako přednášející vlašimským bezobalovým obchodem. Pro mě velká čest a nejvíce mě zahřálo vidět v jejich obchůdku i prodávat mojí knížku Konec doby odpadové.
Konec srpna se nesl ve dvoutýdenním výletu do Bulharska, kam jsem jela na mezinárodní vzdělávací projekt zaměřený na komunikaci.
Být tolik dní v mezinárodním kolektivu více než 30 mladých lidí bylo skvělý. Naprosto jsem tady viděla, jak mi to cestování chybí a jak mě baví poznávat lidi z jiných kultur. Tady jsem byla naprosto ve svém živlu a ještě jako bonus jsem navštívila novou zemi. Červen a srpen moje „cestovací choutky“ dost uspokojil.
Září 2021
Začátek září se nesl v duchu mé o rok a půl odložené promoce ve škole. Kromě toho jsem pokračovala v živém nahrávání podcastu EKOmaniaci, kdy jsem ještě potkávala hosty osobně. Díky tomu jsem mohla potkat osobně Kateřinu Eklovou z Rethink Architecture a Alenu Bendovou z organizace Prales dětem. Taktéž jsem vyzkoušela další podcastové studio v Praze, tentokrát kousek od hlavního nádraží v Praze.
Půlka měsíce mi přinesla premiéru, a to přednášku ve vlaku. Byla jsem totiž pozvaná jako přednášející na cestovatelsky zaměřený festival, Příští stanice svět, který se konal v několika městech po České republice. Já s tématem ekologického cestování vystupovala jak v Olomouci, tak v Brně. Byl to skvělý zážitek a já byla moc ráda, že jsem měla tuto příležitost.
Konec měsíce byl pro mě srdcovou záležitostí: pořídila jsem si po letech toužení kocoura. Od té doby mi dělá radost přibližně sedmiletý zrzavý kocour Bruno (přejmenovaný na Brundíka), který se u nás poměrně rychle zabydlel (čtěte: druhou noc nám spal v posteli). A já jsem moc ráda, že jsem mohla dát domov jednomu opuštěnému kocourovi v útulku.
Říjen 2021
Říjen, ale vlastně i celý podzim, se nesl v učení se na všechny povinné finanční zkoušky od České národní banky. Naštěstí mi to šlo poměrně od ruky a všechny čtyři povinné zkoušky jsem zvládla na poprvé.
Kromě učení jsem si dopřála i dovolenkování a vyrazila jsem na prodloužený víkend do Jeseníků. I na tento výlet mě doprovázely investice: cestou zpátky jsem si totiž do Svitav jela vyzvednout svůj investiční med. Před rokem jsem zainvestovala do medové farmy, ze které jako výsledek své investice odebírám medové produkty. Za mně dobrý!
Listopad 2021
Konec roku se točil převážně u jednoho velkého tématu, a to investičního bytu. Na konci listopadu jsem se vydala do Ostravy na prohlídku několika bytů. Můj hlavní favorit se bohužel v následné cenové aukci vyšplhal na takovou cenu, kterou jsem za něj již nebyla ochotná dál.
Druhý byt, který se mi též líbil, byl naopak po dvou týdnech o něco zlevněn. Na tuto možnost jsem hned naskočila a byt si zarezervovala. Od té doby probíhá řešení financování a papírování.
Taktéž v listopadu proběhla moje první živá akce zaměřená na ekologické investování. Organizovala jsem totiž v Brně půldenní vzdělávací akci s názvem Finance na zeleno, kde jsme byly čtyři přednášející s různými tématy a byla to naprostá pecka. Jak my přednášející, tak účastnice (podle zpětných vazeb) si to užily. Přednášení a organizování akcí mě moc baví, takže nyní už přemýšlím, jakou akci uspořádat příště.
Prosinec 2021
Prosinec se nesl stále kolem řešení rezervovaného investičního bytu a papírování. Úspěšně jsem zároveň dodělala poslední povinnou zkoušku od České národní banky, užila si několik předvánočních schůzek se svými klienty ohledně finančních plánů a poté už jsem si dala pohov. Druhá polovina února tedy byla znamení volna, trávení času s rodinou a blízkými a hlavně nic nedělání. Přesně takto jsem potřebovala zakončit rok.
Celkově byl tento rok hodně zajímavý a transformační.
Vyzkoušela jsem si návštěvu jako host v různých typech médií (ať už v rádiu, několika podcastech či v tištěných magazínech) a zároveň jsem se stala pravidelným přispěvatelem do Pravého domácího časopisu.
Navštívila jsme spoustu zajímavých akcí (když to zrovna v souvislosti s koronou šlo) a taktéž jsem navštívila dvě nové země, kde jsem ještě nebyla.
Dokončila jsem všechny povinné finanční zkoušky a mohla se vrhnout na práci s klienty, kterým stejně jako mě naprosto dává smysl ekologické investování.
Co přinese rok 2022?
Plánů mám spoustu. Vím, že se chci mnohem více vrhnout do oblasti ekologického investování, chci si rozšířit finanční vzdělávání a taktéž se mnohem více věnovat práci s klienty.
Kromě toho mám v plánu jednu velkou investici do sebe, na základě které vznikne i něco pro vás. To si ale zatím nechám jako překvapení.
Jaký byl rok 2021 pro vás? Na co jste za sebe nejvíce pyšní?
P.S. Takto veřejné shrnutí jsem si poprvé psala před rokem. Pokud by vás zajímalo to minulé, mrkněte mé shrnutí roku 2020 zde.