/

9.6.2021

0 Likes591 Views7

Ačkoliv se spousta z nás snaží fungovat ekologicky na každodenní bázi, je jeden způsob, jak pomáhat ještě víc: věnovat se ekologii i profesně. V práci trávíme velkou část našich životů, proto právě to, co v práci děláme, ovlivňuje náš dopad na planetu. Jaké jsou možnosti práce v oblasti ekologie? Podíváme se na několik z nich. O zkušenosti se zde s vámi podělí i lidé, kteří tuto oblast znají z první ruky.

Snahou tohoto článku je i představit několik netradičních oblastí, kde byste možná spojení s ekologií ani nečekali.

 

Ekologický online tvůrce/influencer

Ačkoliv mezi mladými je „profese influencer“ (aneb online tvůrce) v současnosti pravděpodobně jednou z nejžádanějších, málo kdo si představí, co ve skutečnosti všechno zahrnuje.

Hlavní nevýhodou práce ekologického tvůrce je v podstatě neomezená (a neustálá) pracovní doba. Skoro vždy si budete připadat jako „v práci“. Není to tedy rozhodně druh práce, kterou po osmi hodinách zabalíte a pak máte klid. Všude budete hledat inspiraci na další tvorbu, nápady vás budou napadat jak na dovolené, tak na rodinné oslavě. Je to vlastně taková pracovní role, ze které se v podstatě nikdy „nevysvléknete“.

Zároveň budete v jednu chvíli zastávat několik rolí najednou. S velkou pravděpodobností copywritera, markeťáka, správce sociálních sítí, osobní asistentku, střihače videí či podcastu nebo třeba fotografa. Je to oblast, ve které se můžete obrovsky posunout v mnoha různých oblastech, zároveň je to profese, která vyžaduje neustálé vzdělávání v nejnovějších trendech. Stačí, aby se na sociálních sítích objevila nová funkce, a pro vás to hned znamená učit se novou věc.

Hlavní nevýhodou online tvůrce je, že se budete s velkou pravděpodobností neustále cítit jako v práci.

Výhodou online tvůrce je, že budete dělat, co vás baví a v čem vidíte smysl. Zároveň budete mít poměrně flexibilní pracovní dobu (ale s poměrně hodně pracovními hodinami). Též je to obrovsky kreativní práce, kde můžete realizovat spoustu svých různých nápadů. Je jen na vás, kolik času do dané oblasti vložíte, nicméně čím více času tvorbou strávíte, tím je větší šance úspěchu.

Je možné si ale takto vydělávat?

Možností, jak si jako online ekologický tvůrce můžete vydělávat, je mnoho. Nabízí se například affiliate marketing, placené spolupráce s firmami či skrz podporu od fanoušků. Více jsem se o těchto možnostech rozepisovala v tomto článku.

Práce online tvůrce je rozhodně štafeta na dlouhou trať. Není to o tom, že vydáte jen článek či jedno video a hotovo. Je to mnohaletá dřina, kde musíte být konzistentní, vydávat kvalitní tvorbu a zároveň poměrně dlouho pracovat zadarmo.

 

Práce v neziskové organizaci

Práce v ekologické neziskovce je pro mnoho lidí splněným snem. V České republice takto zaměřených neziskovek najdete celou řadu, ať už třeba Hnutí Duha, Hnutí Brontosaurus, Nadace Partnerství nebo Arnika. Zajímavý přehled ekologických organizací je dostupný zde.

Sama jsem nějakou dobu pracovala v Hnutí Brontosaurus a proto se mohu podělit se svojí zkušeností zde. Zastávala jsem pozici koordinátora Ekostanu. V podstatě se jednalo o propagaci organizace prostřednictvím našeho „putovního stánku“ Ekostanu. S ním se jezdilo po různých festivalech či akcích pro veřejnost. Na těchto akcích jsme poté informovali veřejnost o našich aktivitách a nabízeli i různé aktivity pro návštěvníky přímo na stánku.

Výhody zde byly v tom, že jsem mohla dělat práci, která mi přišla smysluplná. Zároveň v těchto pracích často můžete uplatnit poměrně velké množství kreativity.

V neziskovkách obvykle nejsou úplně zkostnatělé struktury jak ve velkých korporacích, takže každý může do velké míry ovlivnit, jak to v organizaci bude fungovat. Proto můžete přinášet nové nápady a inovace a s velkou pravděpodobností se vám mnoho z nich podaří protlačit.

O tom, jaké je to vést ekologicky zaměřenou organizaci Hnutí Brontosaurus, si můžete poslechnout v dílu podcastu EKOmaniaci s Dalimilem Tomanem.

Zároveň i velké množství času budete asi trávit někde v „akci“: například na různých festivalech jako součást PR, v přírodě na akcích, které ji pomáhají, či na schůzkách s různými lidmi, kde můžete chodit lobbovat za vaše zájmy. Práce v neziskovce tak je hodně pestrobarevná a o stereotyp se zde úplně nejedná.

Práce po nocích i víkendech

Nevýhodou u práce v neziskovkách je to, že často nemáte úplně pevně danou pracovní dobu (pro někoho výhoda, pro někoho nevýhoda). Pokud je potřeba něco o víkendu (což není tak neobvyklé), očekává se, že bez problémů budete mít na práci volno. Stejně tak s prací do pozdních večerů, pokud jsou zrovna nějaké akce pro veřejnost a podobně.

Tedy zatímco na jednu stranu to může být práce, která vám bude obsahem dávat smysl a naplňovat vás, zároveň je to práce, která může poměrně hodně zasahovat do vašeho ostatního času. S tímto se shoduje i Radka Tyslová pracující v nevládní organizaci TEREZA. Podle ní právě práce v nevládní organizaci může člověka pohltit. Člověk ji dělá s osobním nadšením a dost často se díky tomuto nadšení pracuje po večerech i víkendech.

Pokud máte rádi přesně nalajnovaný pracovní čas, nebude práce v neziskovce pro vás asi to pravé. V případě, že vám toto nevadí a nemáte rádi stereotyp, práce v neziskovkách pro vás bude jak dělaná.

 

Lektor ekologie a environmentálního vzdělávání

Tato pracovní profese se do velké míry dotýká té předchozí, protože lektoři ekologie jsou zároveň často zaměstnanci některé z neziskových organizací. Nicméně ráda bych tuto profesi vyčlenila stranou a zaměřila se na ni ještě více. Je to totiž poměrně speciální a zajímavá oblast, která ale není pro každého.

Tuto profesi více rozebereme na základě zkušeností Radky Tyslové, která pracuje v mezinárodním programu Ekoškola, který v České republice koordinuje vzdělávací centrum TEREZA. A co je to přesně Ekoškola? Ekoškola „spolupracuje hlavně s učiteli v MŠ, ZŠ a SŠ a skrze ně se snaží vychovávat děti, které budou schopné a ochotné samostatně a aktivně zlepšovat životní prostředí.“ Radčina práce je poměrně rozmanitá, na starosti má část administrativy, rutinní péče o školy a i psaní grantů a zpráv k nim. Dále se podílí na metodické činnosti, tedy připravuje kurzy pro děti i učitele a poté je sama lektoruje. Zároveň se podílí na prezentaci programu Ekoškola navenek, takže jedná s dalšími organizacemi, které by s nimi chtěli pracovat.

Radka se oblasti ekologie věnovala již na škole: vystudovala obor Sociální a kulturní ekologie na Univerzitě Karlově a poté se vzdělávala na dalších kurzech v rámci vzdělávacího centra TEREZA.

Co se týká Radčiného pracovního dne, často půl dne stráví spíše administrativou a odepisováním na maily a druhou polovinu dne poté tráví lektorováním a práci s učiteli. Typický den pro ni ale neexistuje a jak zmiňuje, každý den je poměrně dost odlišný. V samotné práci příliš nevýhod nevidí, protože práce odpovídá jejím osobním hodnotám a nastavení, což vidí jako hlavní výhodu. Věří, že prospívá planetě a společnosti a právě to, že aktivně sama něco dělá, ji chrání před environmentální úzkostí.

Je zde dostatek pracovních příležitostí?

Co se týká pracovních příležitostí v této profesi, podle Radky je jich zde poměrně hodně. Ideální jsou podle ní velká města jako je Brno nebo Praha, ale případně je možné pracovat v některých přírodních lokalitách jako pracovník některého CHKO či Národního parku. Jak zmiňuje, „můžete pracovat přímo s dětmi v terénu některého ekocentra, školy nebo školky.“ Je možné se též snažit „o nastavování koncepcí – ať už ve státní správě na kterékoliv úrovni, v některé nevládce nebo síťující organizaci.“ Případně je též možné učit děti, vysokoškoláky, anebo třeba environmentální vzdělávání vědecky zkoumat.

Environmentální vzdělávání je tedy neuvěřitelně zajímavá oblast, kde můžete dělat naplňující práci, která vám bude dávat smysl. Jen je důležité si zde nastavovat vlastní hranice a nenechat se prací pohltit tak, že nebudete stíhat nic jiného.

 

Terapeut environmentálního žalu / terapeut působící v přírodě

Příroda je kouzelná a její stav nám může jak pomáhat, tak na nás v některých případech mít negativní vliv.

Negativní vliv se týká právě environmentálního žalu. Environmentální žal jsou pocity úzkosti, kdy se cítíme nedobře z toho, jak v současnosti vypadá stav životního prostředí a planety celkově.

Právě terapeut environmentálního žalu je profese, která s tímto problémem může ostatním pomáhat. Vzhledem ke stále zhoršujícímu se stavu životního prostředí je možné očekávat, že (v tomto případě bohužel) bude tuto profesi potřeba čím dál tím více.

V České republice se terapií environmentálního žalu zabývá Zdeňka Voštová, vystudovaná psychoterapeutka. V rámci psychoterapeutické praxe absolvovala poměrně hodně kurzů na toto téma. Jejich přehled mohou zájemci nalézt zde. Zároveň je členkou Climate Psychology Alliance.

Během několika týdnů vyjde nový díl podcastu EKOmaniaci, kde je právě Zdeňka mým hostem a téma environmentálního žalu a právě tuto terapii probíráme více do detailů.

Terapeutická oblast, ve které je možné naopak využívat pozitivní vlivy přírody, je lesní terapie. Jako skvělý příklad zmíním Adama Táborského, který založil projekt Terapie mezi stromy. V rámci své terapeutické praxe využívá procházky do přírody jako jeden ze způsobů, jak pozitivně působit na své klienty. O celé této praxi se rozpovídal v mém podcastu EKOmaniaci, takže pokud vás tato celá metoda zajímá více, rozhodně si tento díl poslechněte.

 

Právník v oblasti klimatického práva a životního prostředí

Udržitelnost je možné nyní napasovat do různých oblastí, a nejinak je tomu i v oblasti práva. Klimatické právo u ekologicky zaměřených studentů práva nabírá na popularitě a jeho praktické využití v realitě je možné v současné době vidět čím dál tím více.

Eva Balounová, výzkumnice zaměřující se právě na klimatické právo, o mnoha soudních případech týkajících se změny klimatu napsala článek pro web Ekolist. Zde je možné vidět mnoho případů, kde oblast klimatického práva hraje roli. Více z povídání a profesní kariéry Evy Balounové budete moci slyšet během několika dalších měsíců v mém podcastu EKOmaniaci, kde bude mým hostem.

Pokud byste hledali pracovní příležitosti v této oblasti, je možné hledat v nabídce „klasických“ advokátních kanceláří, kde se na klimatické právo a životní prostředí občas zaměřují. Případně i v některých neziskových organizacích.

Z advokátních kanceláří bych zmínila brněnskou kancelář Kroupa Helán, kde jedna z jejich oblastí je též právo životního prostředí (zaměření například na cirkulární ekonomiku či ochranu vod). Z neziskových organizací stojí za zmínění Frank Bold, což je mezinárodní tým právníků, který řeší aktuální společenské výzvy (mezi něž patří i klima).

 

Podnikový ekolog

Další možností pracovního uplatnění je oblast podnikové ekologie. Tuto sféru lze skvěle ukázat na zkušenostech Lukáše Žaludka, konzultanta/auditora podnikové ekologie působícího v Brně.

Jak zmiňuje Lukáš, jeho pracovní náplň je „pestrá a různorodá“ a často řeší několik projektů najednou. Přibližně 60 % pracovního času se věnuje administrativě. Ta zahrnuje agendu pro klienty například v rámci evidence odpadů či rozboru odpadních vod. Taktéž poskytuje poradenství a konzultace. Požadavky se mohou týkat třeba zajištění souladu určité firmy s legislativními požadavky v oblasti životního prostředí anebo například studie proveditelnosti určitého nového zařízení ve firmě.

40 % času v práci připadá na terénní činnost. V rámci této činnosti provádí audity, kontroly nebo poradenství u klienta. Ve své práci se věnuje všem oblastem životního prostředí, počínaje chemickými látkami, přes odpady a obaly, až po vodu a různé havárie.

O rozmanitost tu není nouze

Na své práci Lukáš oceňuje především rozmanitost. Jak sám říká, „vzhledem k různorodosti zákazníků je výzvou každý nový klient. Jedním zákazníkem může být např. garážová lakovna, kde se řeší těkavé organické látky, a na druhý den jedete do nemocničního zařízení, kde řešíte infekční odpady.“ Proto je tato práce hodně různorodá a je potřeba se zde neustále vzdělávat.

Co se týká prerekvizit pro tuto práci, Lukáš studoval ekologii jak na bakalářském, tak magisterském studiu, a to na Mendělově univerzitě a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Kromě toho též absolvoval několik odborných stáží, které dle něho přidaly největší přidanou hodnotu.

Jak Lukáš bohužel přiznává, pracovních příležitostí v tomto oboru příliš mnoho není. Podle něj nejvíce pracovních míst nabízí státní správa, například AOPK nebo krajské a městské úřady. Jinak najít ale zajímavou pracovní pozici v soukromém sektoru bez praxe je poměrně obtížné.

Více o oblasti podnikové ekologie si poslechněte z povídání Lukáše Žaludka a Michala Gregora, zakladatelů společnosti Ekotema Group.

Hledat práci v tomto oboru by tedy Lukáš doporučoval spíše mezi lidmi z praxe. Jeho společnost Ekotema Group s.r.o. „nabízí zdarma kariérové poradenství/konzultaci absolventům nebo studentům, kteří chtějí nalézt vhodné uplatnění.“ Zájemci o tuto oblast se zde tedy mohou dočkat pomoci. Zároveň je též možné se přidat do sítě Ekotema sustainability network, která spojuje profesionály v této oblasti a je možné zde načerpat zkušenosti od ostatních profesionálů.

 

Podnikatel s ekologickou službou či ekologicky zaměřeným obchodem

Do této pracovní oblasti jsem shrnula mnoho různých prací najednou, protože v některých věcech mohou mít společné rysy. Zařadila bych sem například zakladatele systémů vratných produktů (ať už krabiček na jídlo či oblečení), majitele firem s plenkami či například majitele obchodů s udržitelnou módou.

Několik zakladatelů těchto ekologických služeb jsem měla ve svém podcastu EKOmaniaci a z jejich vyprávění je možné vidět shodu na jedné základní věci: na začátku celého podnikání stálo spoustu práce zadarmo.

Často trvalo dlouhé měsíce (či roky) vyladit vše v jejich produktu. Najít správné produkty, vhodný materiál a zajistit fungování celého systému. Ve chvíli, kdy se snažíte, aby vše fungovalo ekologicky, je to ještě výzva navíc. Nespokojíte se pak totiž jen tak s nějakým materiálem či produktem. Ideálně chcete co nejkvalitnější, i z přírodních materiálů a aby měl co nejnižší ekologickou stopu.

Vlastní podnikání je vždy běh na dlouhou trať.

Spoustu zajímavých příběhů podnikatelů si můžete poslechnout v mém podcastu EKOmaniaci. Jako příklad uvedu Ondřeje Širočku se systémem vratných krabiček REkrabička, Kristýnu Farkašovou s půjčovnou oblečení pro děti nebo Evu Urbanovou s obchodem s udržitelnou módou a doplňky do domácnosti NILA.

Na ekologicky zaměřené podnikatele se v současné době zaměřují i některé akcelerační programy, které pomáhají začínajícím podnikatelům s rozjezdem. V rámci toho nabízejí mentoringy a experty, kteří jsou schopni podnikatelům pomoci. Zde bych zmínila ClimAccelerator, který se zaměřuje právě na ekologické podnikatele.

 

Majitel bezobalového obchodu

Bezobalové obchody jsou nyní oblíbenější více než kdy jindy. Svědčí o tom jejich stále se zvětšující počet, a to i na malých obcích, kde se objevují jak houby po dešti.

Dříve bylo založení bezobalového obchodu poměrně výzva, protože ani sami úředníci nevěděli, co se v této nové oblasti bezobalového prodeje vlastně může a co ne. Nyní jsou naštěstí pravidla pro bezobalový prodej už trochu jasnější. 

Pokud by vás otevření bezobalového obchodu zajímalo, doporučuji se zúčastnit školení pro otevření bezobalového obchodu organizovaným organizací Bezobalu.

—–

Na změnu kariéry není nikdy pozdě

Láká vás práce v oblasti ekologie? Jak by vypadala vaše ideální práce?

Případně pokud v oblasti udržitelnost již pracujete, na jaké pozici? 🙂