/

3.1.2018

0 Likes757 Views4

Zero Waste, bez obalu, bez odpadu… Taky jste o tom už někde slyšeli? Tato slova či spojení se v poslední době skloňují velmi často. Přestože mnozí o těchto pojmech slyšeli, ne každý přesně ví, co si pod tím má představit či jak přesně může svojí cestu k životě bez odpadu začít.

Proto jsem dala dohromady přehled nejčastějších otázek (a k nim odpovědí), které se k tomuto tématu vztahují. Najdete zde nejen vysvětlení, proč to vše má smysl, ale i jak celý životní styl Zero Waste vznikl. Dále zde najdete spoustu rad od nakupování bezobalového jídla, přes nechemickou kosmetiku a drogerii až po témata týkající se fast fashion a etického oblečení.

Celý článek je rozdělen do devíti podskupin podle témat. Tento přehled by měl sloužit jak základ pro všechny, co by se chtěli o tomto stylu dozvědět více, případně pro ty, kteří chtějí svým blízkým vysvětlit, o co se vlastně snaží. Přeji příjemné čtení a doufám, že zde získáte nějakou tu inspiraci a nové informace.

 

Obsah článku

1) Něco málo k teorii (proč to má smysl, co to vlastně je a jak na to?)

2) Jak to vlastně přežít v domácnosti a v běžných dnech? (drogerie, hygiena a běžný chod domácnosti)

3) Co s jídlem? (bezobalové nakupování a vše, co s tím souvisí)

4) Kosmetické radosti a starosti (jak na to a kde brát inspiraci/suroviny)

5) Biologický odpad (kam s ním?)

6) Ach ty mýty (ZW „není“ pro chudé…)

7) Móda: fast nebo slow? (pořád chceme vypadat pěkně)

8) Svátky, oslavy a jiné radosti (Vánoce, svátky a jiné radovánky)

9) Na cestách… a minimalisticky (cestování a minimalismus)

 

 

1) Něco málo k teorii

a) Proč je odpad takový problém a proč má smysl žít bezodpadově?

Přestože si to spousta lidí možná neuvědomuje, každý z nás svou každodenní činností produkuje obrovské množství odpadu. Podle statistik z roku 2014 průměrný Čech za rok vyprodukuje 307 kg komunálního odpadu. Za celý rok je to podle statistik za celou Českou republiku 24 milionů tun. Šílené číslo, nezdá se vám?

Tento odpad někde odchází do spaloven, někde na skládku.. Nakládání s ním je různé. Spoustu dalších materiálů také můžeme recyklovat, jako například papír, plast, či sklo. Nicméně zde začíná problém. Spousta lidí ve chvíli, kdy svůj odpad hodí do popelnice či vytřídí do kontejneru na tříděný odpad, považují problém s odpadem za vyřešený. Ale není to tak. Svým komunálním odpadem zamořujeme přírodu a zároveň vyhazováním věcí, které často ani nepotřebujeme, zbytečně plýtváme suroviny. Na co například potřebujeme plastový sáček, která za několik minut odhodíme do koše?

Skutečný problém se často ukáže ve chvíli, kdy svozové společnosti přestanou fungovat. To bylo například očividné na letišti v Barceloně ve Španělsku v prosinci v roce 2016, kdy úklidová firma stávkovala za vyšší platy a na nějakou dobu přestala letiště uklízet. Příšerně záběry z letiště, které je zaplavené v odpadcích, můžete vidět zde. Stejně tak byl před několika lety problém v Itálii v Neapoli, kde místní odpadová firma přestala komunální odpad vyvážet a ten se válel po celém městě.

Pravděpodobně nejproblematičtějším ze všech druhů odpadů jsou plasty. Přestože plasty málo kdo řeší, protože si řeknou, že je „přeci odhodí do žlutého kontejneru“, tam jejich cesta nekončí. Některé druhy plastů jsou recyklovány, ne ale všechny se dají dobře využít. Nicméně i ty, které se daly znovu využívat, byly často převáženy do Číny, která je vykupovala. Čína donedávna odebírala 87 % plastu z Evropské unie. Nicméně před několika lety oznámila, že s odkupováním plastu končí, protože ho má sama dost.

Jak se tedy tento problém bude řešit? To uvidíme v budoucnu. Jednou z alternativ je jeho spalování, které ale nemá zrovna nejlepší vliv na lidské zdraví. Další alternativou je jeho uložení, nicméně v tomto případě může dojít například k rozpadu plastu na mikročástice, které na lidské zdraví též působí negativně.

Hlavním problémem plastu je to, že je všude. Vyrábí se z něho oblečení, používá se na balení potravin či i na stavební práce. Nicméně nejen že plast často znečišťuje přírodu, ale často i se dostává do potravního řetězce zvířat. Ptáci například omylem spolknou plastové hračky, které vidí na pláži.

Dále se také plast rozkládá na mikročástice, které poté mají velikost planktonu a požírají ho ryby. Ty pak skončí u nás na talíři.

Tyto plastové mikročástice se dostávají i do pitné vody. Podle nedávných výzkumů byly plastové částice objeveny v pitné vodě po celém světě. Umíte si představit, že právě teď v ruce držíte limonádu s kouskem plastové láhve vevnitř, kterou se chystáte vypít?

Zároveň plastu je v současné době tak moc, že už je téměř nemožné se ho zbavit. Do roku 2050 má být v moři více plastu než ryb. Dokážete si to představit? Už před několika lety byl v Tichém oceánu objeven „sedmý kontinent“ z odpadků, který je šestkrát větší než Francie. A postupně vědci zkoumají další, takto se objevující „kontinenty“.

 

Tímto jsme si vysvětlili, proč má smysl vyhýbat se používání plastu. Bohužel je všude a dostává se tam, kde je to už zdravotně závadné. Jedině jeho omezením v našich životech můžeme udělat nějakou změnu.

Pokud by vás zajímalo o problému plastu více, doporučuji se podívat na film A Plastic Ocean.

 

A proč se snažit omezovat zbytek odpadu? Tím, že se budete snažit vyhýbat vytváření odpadu a nebudu používat obaly, které stejně nepotřebujete, ušetříte obrovské množství surovin, které mohou být použité pro něco jiného. Zároveň také díky bezobalovému nakupování a vyměnění jednorázových věcí za ty trvanlivé ušetříte obrovské množství peněz.

Co se týče bioodpadu, ten má smysl kompostovat proto, že živiny vzaté ze země vrátíte zpátky tam, tak patří. V komunálním odpadu bohužel bioodpad nemá podmínky pro rozklad a nikdy z něj tam nevznikne kvalitní materiál. Na skládce totiž nemá přístup ke vzduchu a nemůže tedy docházet k přirozenému rozpadu bioodpadu. Kvůli tomu se nejenom nerozloží na úrodný humus, ale zároveň tam kvůli nepřítomnosti kyslíku dochází ke vzniknu nebezpečným skleníkovým plynům. Díky domácímu či bytovému kompostéru tak můžete nejen snížit odpad vaší popelnice, získat úrodný materiál pro vaše kytky, ale i zabránit vzniku těchto pro planetu škodlivých plynů.

Dále také přechodem na bezodpadový životní styl uděláte něco pro vaše zdraví. Spousta balených věcí je nezdravých a obsahuje nejen například příliš zpracované suroviny, které v sobě už neobsahují skoro žádné, zdraví prospěšné látky, ale často i obsahují chemické přísady, které jsou pro nás vyloženě škodlivé. Například v běžné kosmetice nalezneme šílené chemické koktejly, které nám spíše ubližují.

Proč tedy vlastně na ten bezodpadový život přejít? Uděláte tím službu nejen vám, vašemu zdraví a vaší peněžence, ale i přispějete ke globální změně a pomůžete tak zachovat naši planetu co nejdéle to půjde. I taková maličkost jako odmítnutí brčka v restauraci nebo nakoupení si pečiva do vlastních sáčků může udělat rozdíl.

 

b) Co je to vlastně ten Zero Waste?

Celé hnutí Zero Waste začala Francouzka Bea Johnson žijící dlouhodobě s celou rodinou v USA. O udržitelný život se ale vždy nezajímala, protože jak sama o sobě říká, na začátku toužila žít svůj americký sen a mít tedy vše, co jen mohla. Velký dům, auto, vyperoxidované vlasy. Postupem času ale čím dál tím více přemýšlela nad tím, co spotřebovává, a začala přemýšlet nad tím, jak moc odpadu produkuje a že vlastně spousta věcí, které vlastní, jí jen zabírá místo a i čas, který musí věnovat péči o ně.

Přes pokusy a omyly, jak zredukovat svůj odpad, došla na několik zásad, kterých se nyní drží při své bezodpadové cestě. V angličtině je její zásada zvaná 5R, český překlad je 5Z. Důležité je v pravidlech postupovat od začátku a až poté, co nelze použít ty předchozí, využívat ty další.

• Zamítněte (Refuse)
• Zredukujte (Reduce)
• Zužitkujte (Reuse)
• Zrecyklujte (Recycle)
• Zkompostujte (Rot)
• Zamítněte (Refuse)

 

 

 

Zamítněte (Refuse)

Odmítejte odpad ještě předtím, než vznikne, a který stejně nepotřebujete. Zde se to například může týkat sáčků a tašek v obchodě, letáků ve schránce, plastového brčka v restauraci nebo jednorázového kelímku na kafe, na které můžete použít svůj termohrnek.

Přestože si můžete říkat, že si vezmete například jen jeden kus, už tím tvoříte poptávku po dalším. Odmítejte tedy vše, co nepotřebujete, a co vám bude doma tvořit jen další odpad do koše.

 

Zredukujte (Reduce)

Zde se můžete zaměřit na množství věcí, které vlastníte. Udělejte si doma generální úklid a zbavte se všeho, k čemu nemáte srdcový vztah či vám nepřináší žádnou radost či užitek. Nechte si doma jen to, k čemu máte opravdu vztah a co pravidelně využíváte. To se může týkat jak ozdob, které vám leží doma po nábytku, oblečení, kterého máte plný šatník či domácích potřeb, z nichž stejně polovinu nevyužíváte. Ale pozor, zkuste věci, kterých se budete zbavovat, nevyhazovat, ale najděte jinou možnost.

Potřeby do domácnosti se mohou například hodit vašim příbuzným či kamarádům, oblečení můžete věnovat na charitu a ostatní věci můžete například věnovat do bazaru. Věci nevyhazujte, ale umožněte, aby je mohl využívat i někdo další. Nabídnout nepotřebné věci z domova můžete například na FB skupině Zero Waste kolotoč, kterou najdete zde.

Redukování se také týká vašeho nakupování. Napište si nákupní seznam a snažte se ho držet. Díky tomu omezíte počet zbytečných věcí, které jste koupili jen proto, že jste bezmyšlenkovitě bloumali nákupními uličkami.

Zužitkujte (Reuse)

Toto pravidlo se týká hlavně jednorázových věcí, které pravidelně využíváte. Zkuste vyměnit ty jednorázové za trvalé a uvidíte, že nejen ušetříte finančně, ale také to váš život značně zjednoduší. To se týká například papírových kapesníků, láhví s vodou, plastových tašek na nákup či jednorázových holítek. Ve všech případech najdete znovupoužitelné alternativy, které vám v dlouhém období značně ušetří peněženku. Zároveň pokud například nakupujete nějaké potraviny ve sklenicích, sklenice nevyhazujte, ale ponechejte si je na nějaký svůj bezobalový nákup. Já například velké sklenice od oliv používám na nákup oříšků či rozinek.

Toto pravidlo se týká i nakupování jídla. Vezměte si s sebou pytlíčky na ovoce a zeleninu, síťovku na nákup či sklenice, do kterých si můžete z bezobalového obchodu přinést domů například ekologický gel na nádobí či prací prášek.

Recyklujte (Recycle)

Přestože spoustě odpadu můžete předejít pomocí předchozích pravidel, přeci jen zde bude asi něco, co vám zbude. Nicméně berte recyklování spíše jako jednu z posledních alternativ. Pokud je doposud neznáte, podívejte se, kde jsou ve vašem městě či vesnici kontejnery na recyklaci a případně si prozkoumejte místní stránky úřady, abyste věděli, kde můžete například odevzdávat i kovový odpad.

I přestože se můžete svůj odpad redukovat sebevíc, pravděpodobně každý občas dospěje k tomu, že si koupí něco zabaleného. Zkuste se zde ale zaměřit, v jakém obalu si ale danou věc kupujete. Zkuste se vyhnout plastu a preferujte materiály jako sklo, kov nebo papír. Vše jde recyklovat mnohem jednodušeji než plast a hlavně plast je problematický v tom, že v další recyklační fázi se jeho hodnota mnohem sníží a tedy například z PET láhve se nevyrobí znovu PET láhev, ale materiál skončí například jako materiál pro stavbu. Problematika plastů je složitá, nicméně je to ekologicky nejméně vhodný materiál, který můžete používat.

Zkompostujte (Rot)

Tato rada se týká veškerého bioodpadu, který vyprodukujete. Bioodpad není vhodné vyhazovat do smíšeného odpadu, nicméně je zde problém, že popelnice na bioodpad ve spoustě míst nenajdeme. Zde je ale mnoho alternativ jako například domácí vermikompotér, kompost na zahrádce či komunitní kompostování. Pro více informací o kompostování se můžete podívat zde.

 

Přestože se celé hnutí zero waste může zdát jen jako hnutí zaměřené na redukci odpadu, není to tak. Přestože zbavení se odpadu je také cestou, jak žít udržitelnější život, je to i způsob, jak si více vážit toho, co vlastníme a také jak se zbavit věcí, které nám už nedělají radost a péče o ně nás spíše připravuje o čas, který bychom jinak mohli trávit děláním věcí, které nás dělají mnohem šťastnějšími. Zero Waste lze tedy vidět jako hnutí, které přes redukci odpadů nám pomáhá vytvářet vztahy mezi námi a tím, co vlastníme, a zároveň nám poskytuje mít mnohem více času na dělání věcí, které máme rádi.

Pokud byste se chtěli dozvědět o Bee Johnson více, doporučuji si přečíst její knížku Domácnost bez odpadu.

 

c) Jak mám zero waste začít?        

Ze začátku se můžete zaměřit na pomalé vyměňování všeho jednorázového za trvanlivé.

Začneme u nákupu jídla. Vezměte si do samoobsluhy vlastní tašku na nákup a místo igelitových pytlíků na ovoce, zeleninu a pečivo si pořiďte ty látkové, které si nezapomínejte vzít pravidelně s sebou (a spousta z vás si je zvládne ušít i doma). Postupem času můžete začít objevovat bezobalové obchody v okolí, kde si můžete začít chodit pro potraviny bez obalu a s vlastními skleničkami (postačí i obyčejné zavařovačky) či pytlíky. Do těch vám poté v bezobalových obchodech přesně naváží, kolik potřebujete. Pokud o žádných bezobalových obchodech ve svém okolí nevíte, zkuste se podívat na bezobalovou mapu Reduca. Možná budete překvapeni.

Dále si můžete například pořídit vlastní láhev na vodu, kterou si můžete pravidelně dolévat vodou z kohoutku. Pokud jste milovníky kávy a často si ji kupujete při cestě do práce/školy, nezapomeňte si s sebou vzít vlastní termohrnek a požádat vždy o kávu do něj.

Poté se zkuste zaměřit na výměnu jednorázových pomůcek a potřeb za ty trvalé. Místo holicího strojku začnete používat ten klasický oboustranný na výměnné žiletky (které pak můžete odevzdávat obvykle do sběrného dvora větším množství. Já mám značky Astra a našla jsem ho v obyčejné drogerii ve městě. Online jsem ho bohužel nikde nenašla, oblíbená jsou ale i holítka od Lamazuna. Místo odličovacích tamponků použijte například ty znovupoužitelné látkové. Zapřemýšlejte si, které jednorázové věci používáte a určitě na internetu naleznete trvanlivé varianty. Přestože se vám prvotní investice může zdát větší, v dlouhém období ušetříte, protože tyto potřeby vám často vydrží celý život.

Co se týče kosmetiky, můžete si jí zkusit začít vyrábět doma (o výrobě domácí kosmetiky níže) či si zkuste alespoň tu běžně kupovanou vyměnit za přírodní. Spoustu kosmetických záležitostí si můžete jednoduše vyrobit doma, například přírodní deodorant či zubní pastu.

Zero Waste se ze začátku může zdát jako věda. Jen co si ale zažijete pár jednoduchých zvyků, nebude vám na tom za chvíli připadat nic složitého.

d) Kde můžu hledat inspiraci a vzdělávat se?           

Žádný učení z nebe nespadl a proto je dobré se neustále vzdělávat o tom, co je pro naši planetu možné dělat lépe. Já sama se snažím neustále přinášet nové informace a materiály, aby moji čtenáři byli v „ekologickém obraze“. I proto jsem vydala knížku Konec doby odpadové, která slouží jako kompletní bible celým bezodpadovým životem. Co je tam možné vše najít? Nejenom jak redukovat odpad v domácnosti, ale i tipy na přírodní kosmetiku, na ekologie v práci a ve škole či povídání o udržitelném podnikání. Nechybí ani témata jako udržitelná móda či etické cestování. Více o samotné knížce jsem popsala v článku zde.

Kromě knížky též nahrávám podcast EKOmaniaci, kde zpovídám zajímavé hosty z oblasti udržitelnosti. Mám tu díly zaměřené na veganskou stravu, plýtvání jídlem, aktivismus či udržitelnou módu. Každý si tu najde svoje. Podcasty jsou dostupné na všech klasických podcastových platformách či na webu EKOmaniaci.

e) Lze někde najít přehled míst, kde mohu nakupovat bezodpadově?

Ano, mapu České republiky a Slovenska s místy, kde lze nakupovat bezodpadově, naleznete zde.

 

2) Jak to vlastně přežít v domácnosti a v běžných dnech?

a) Jak čistit ekologicky a bez odpadu domácnost? Potřebuji všechny čisticí prostředky, které se všude doporučují?

Faktem je, že většina běžných čističů do domácnosti, které vlastníte, je nejen zdraví nebezpečná, ale často i naprosto zbytečná, jen se nás velké společnosti svým marketingem snaží přesvědčit, že bez nich prostě nepřežijeme. Na čištění domácnosti si obvykle vystačíte jen s pár surovinami.

Máte zde tedy dvě možností. První je si buď vlastní prostředky na čištění domácnosti vyrábět sami doma (často bezodpadově) nebo případně si můžete koupit některý z ekologických čisticích prostředků.

Co se týče „výroby“ domácích čisticích prostředků, budou vám nejčastěji stačit pouze dvě ingredience: ocet a jedlá soda. Ocet můžete použít například na mytí podlahy, zbavování se vodního kamene či čištění zrcadel či dřezu. Je neuvěřitelně multifunkční a umýt a vyčistit s ním můžete skoro všechno. Společně s jedlou sodou ho můžete používat například jako přírodního krtka na odpady. Více o domácích čističích a jejich širokém využití si můžete přečíst zde. Podomácku s přírodními ingrediencemi se dá vytvořit naprosto cokoliv.

Druhou možností, pokud domácí čističům stejně nevěříte, je alespoň zakoupit si některý z ekologických přírodních čističů. Vybrat si můžete například ze značek jako je Sonett, Yope či mnoha dalších.  Tyto čisticí prostředky si buď můžete zakoupit online a nebo můžete už nyní nalézt spoustu obchodů, kde tyto prostředky naleznete stáčené. Jednou z těch známější a českých je Tierra Verde (seznam míst, kde ji stáčejí, naleznete zde). Případně můžete nalézt i nějaký z obchodů s jinými značkami stáčené kosmetiky, v Praze je například Nebaleno, kde naleznete i značky jako Sonett či českou značku Caltha.

Nicméně domácí čistící prostředky často mohou nejen lépe fungovat než ty kupované, ale hlavně vám značně ušetří vaší peněženku.

 

b) Jak na menstruaci?

Tampony lze jednoduše vyměnit za menstruační kalíšek. Přestože je jeho pořizovací cena poněkud vyšší, vydrží vám i přes deset let. Zároveň je ze zdravotního hlediska mnohem zdravější, protože je vyroben ze zdravotnického silikonu a neobsahuje žádná bělidla, a i na rozdíl od tamponu ho nemusíte tak často „měnit“ (v tomto případě spíše vylévat). Klasické intimní vložky, které ženy často používají zároveň s tampony lze vyměnit za intimní vložky látkové, které lze jen vyprat a znovu používat. Vydrží vám také dlouho, takže v konečném součtu se vyšší pořizovací cena vyplatí.

Ženy, které používají vložky, mohou zkusit vložky látkové. Stejně jako intimní vložky jsou znovuvypratelné, takže je při další menstruaci můžete používat znovu.

Pokud se vám ale menstruační kalíšek ani látkové vložky nezamlouvají, další možností jsou ještě ekologické vložky a tampony. Vložky jsou vyráběny jen z přírodních materiálů a tampony rovnou z biobavlny.

Další možností je použití mořské houby. Přestože se dováží z druhého konce světa, je tato varianta alespoň přírodní. Já s ní sama nemám zkušenost, ale více informací můžete nalézt zde.

Poslední možností je i volná menstruace, s kterou bohužel nemám osobní zkušenosti, ale více si o ní můžete přečíst například zde, případně trochu pohledat na Googlu. 🙂

 

c) Jak na praní prádla?

Zde existuje několik možností. Pokud prací prášek či tekutinu chcete také bezobalově, první možností je, že si koupíte prací prostředek v obchodě, kde je možné si nabrat, kolik chcete do vlastní nádobky. Tento způsob prodeje naleznete například u kosmetiky Tierra Verde (seznam míst, kde je kosmetika stáčena zde). Případně možná ve svém okolí naleznete některý z obchodů se stáčenou drogerií, v Praze najdete například Nebaleno či nově otevřený velký obchod Bezobalu.

V případě, že žádný z obchodů, kde nabízejí stáčenou drogerii, nemáte nikde blízko sebe a domácí prací prášek se vám vyrábět nechcete, můžete si některý z přírodních objednat online.

Druhou možností je si vlastní prací prostředek vyrobit. Na internetu naleznete spoustu různých receptů. Například jednoduchý prací prášek z olivového mýdla a sody na praní, který sama používám, nebo si můžete i zkusit vyrobit domácí mýdlový sliz. Jako aviváž vám stačí do pračky přidat dvě lžíce octa místo aviváže. Nebojte se, ocet nebude v prádle vůbec cítit a hlavně i změkčí vodu. Nejen že domácí prostředky na praní dobře perou, ale hlavně jsou mnohem levnější než ty kupované.

d) Jak si mám bezobalově a šetrně mýt vlasy?

Zde je několik možností. Od mytí vlasů octem, moukou, přes používání stáčených šamponů až po používání mýdel na mytí vlasů. Zde bych doporučila vyzkoušet si, který přístup vám samotným bude vyhovovat. Například více informací o vlasové péči bez používání šamponu (No poo) můžete nalézt v článku zde nebo rovnou v FB skupině, která se na metodu No Poo zaměřuje.

Pokud byste přeci jen něco jako šampon či mýdlo na mytí vlasů chtěli používat, vybírejte si ty přírodní a netestované na zvířatech. Jak šampon, tak mýdlo můžete v některých obchodech nalézt i bezobalově, v Praze například v Nebaleno. Pokud žádný bezobalový obchod s kosmetikou nemáte, můžete si objednat alespoň přírodní šampony či mýdla na vlasy s trochou obalu objednat online, tuhá mýdla na vlasy například od slovenské značky Two Cosmetics či české značky Haaro Naturo (oboje mé oblíbené), tekuté šampony například od Urtekram, Nobilis a dalších.

e) Jak na holení?

Jednou z alternativ je použití epilátoru. Ten je ovšem na některé místa poněkud bolestivý, takže já ten svůj, který vlastním už asi 10 let, používám pouze nohy a nemohu si stěžovat.

Na zbytek těla je ideální pořídit si klasické kovové holítko na vyměnitelné žiletky. Já vlastním od značky Astra (bohužel výběr v běžné drogerii moc není) a bohužel jsem ho nenašla online. Podobný je ale například tomuto. Nejen že strojek stojí něco kolem šedesáti korun a je skoro nesmrtelný, ale i žiletky stojí pár korun a nemusíte je ani tak často vyměňovat, protože vydrží. Když už žiletky nejsou dále použitelné, můžete si je někde sbírat například ve skleničce a až budete mít kovového odpadu více, lze ho odvést například do sběrného dvora. Místo gelu na holení používám klasické tuhé mýdlo jako na čištění těla, které vytvoří spoustu pěny a funguje stejně dobře jako klasický gel na holení.

 

f) Bydlím na městě/ vesnici. Mám to těžší než lidé, kteří bydlí na vesnici / ve městě?

Nedá se říct, jestli je jednodušší praktikovat zero waste ve městě či na vesnici. Oboje má „něco do sebe“ a každé má výhody a nevýhody v něčem jiném. Na vesnici je jednodušší kompostovat (obzvláště pokud máte vlastní zahrádku), jednodušší si pěstovat spoustu potravin na zahradě (od zeleniny po koření) či získávat spoustu surovin z domácí produkce bez obalu. Například na vesnici spousta lidí má vlastní slepice a je jednoduché si od nich vajíčka kupovat do vlastních plat či plata jim opakovaně vracet. Také na vesnici často můžete přímo od farmářů nakupovat místní zeleninu a ovoce.

Ovšem horší bydlení na vesnici může být v tom, že zde obvykle nenaleznete bezobalové obchody na nákup například luštěnin, rýže či podobných potravin. Proto se vyplatí na nákupy vyjíždět buď do větších měst a v případě, že to není možné, kupovat alespoň suroviny ve větších baleních, čímž se sníží nejen množství obalů, ale často to vyjde i cenově levněji.

Ve městech naopak máte tu výhodu, že v nich naleznete čím dál tím více bezobalových obchodů, takže kupovat potraviny do kuchyně či drogerii bezobalově  se stává čím dál tím snazší. Zároveň se ve městech také často konají farmářské trhy, kde můžete nakoupit zeleninu a ovoce od místních farmářů, často v bio kvalitě. Nevýhodu může spousta lidí spatřovat obzvláště v kompostování. Na rozdíl od bydlení na vesnici tu obvykle lidé žijí spíše v bytech a nemají tedy přístup ke klasickému kompostu na zahrádce. Vyřešit se to dá například vermikompostérem (domácí kompostér, kde bioodpad rozkládají žížaly), který si buď můžete zakoupit a nebo vyrobit za pár korun sami.

 

g) Nemám čas vše vyrábět doma. Když si něco koupím v obalu, poruším tím zásady zero waste?

Nikdo není dokonalý a snažit se o redukování odpadu neznamená, že budete produkovat jen jednu sklenici odpadu ročně jako Bea Johnson. I malé kroky se počítají. Pokud si nechcete vyrábět některé věci doma, zaměřte se na to, ať kupujete alespoň ty produkty, které za to opravdu stojí. Například v rámci kosmetiky se snažte o to, ať kupujete opravdu přírodní kosmetiku bez zdraví škodlivých látek. Ideálně také aby nebyla testovaná na zvířatech. V rámci potravin se snažte vybírat ty balené spíše v papíru a ve skle než v plastu.

Pokud si kupujete například nějaké potřeby do domácnosti, vybírejte si spíše přírodní či kovové materiály než plast. Může se jednat například o misky na přenášení jídla (v nejlepším případě neplastové) či třeba kartáč na nádobí vyrobený ze dřeva než plastový. Nicméně zero waste není o tom se naprosto omezovat. Spíše přehodnoťte své běžné návyky a zapřemýšlejte, jestli něco z toho, co běžně kupujete a není to zrovna zdravé/bezodpadové, by nešlo nahradit něčím jiným.  Pokud ale přesto budete tvořit nějaký ten odpad, svět neskončí, každá snaha se počítá.

 

3) Co s jídlem?

a) Souvisí zero waste s vegetariánstvím/veganstvím?

Ano i ne. Zakladatelka hnutí Zero Waste, Bea Johnson, sama maso konzumuje. Vegetariánkou zkoušela být s celou svojí rodinou a poté, co její manžel začal bez masa značně hubnout a zbytku rodiny bezmasé stravování také nesedělo, se k požívání masa opět vrátili, i když v omezené míře. Nicméně pokud chcete opravdu dělat něco pro své životní prostředí a planetu, zkuste maso alespoň částečně omezit. Průmysl s hospodářskými zvířaty je jeden z největších znečišťovatelů planety a spotřebuje se na něj obrovské množství energie. Pokud vás zajímá více, proč je průmysl s hospodářskými zvířaty tak komplikovaný, můžete si přečíst více zde, a nebo se podívat na film Cowspiracy.

Nicméně pokud maso a zvířecí produkty jíte, neznamená to, že se nemůžete snažit snižovat svůj dopad na životní prostředí aspoň bezobalovým životním stylem. Každá snaha se počítá. Pokud maso ale jíte, zkuste se vyhnout alespoň tomu z velkochovů. Nejen že zvířata tam žijí v nesnesitelných podmínek, ale i kvalita masa je značně pochybná. Zkuste vybírat maso takového původu, kde zvířata během svého života poznala i jiný prostor než jen pár metrů čtverečních. Farmáře ve svém okolí můžete nalézt i na bezodpadové mapě, na FB či se jen zkuste poptat.

 

b) Co když nemám žádný bezobalový obchod s potravinami k dispozici? Nechce se mi kvůli nakupování bez obalu daleko dojíždět.

Pokud o žádném bezobalovém obchodě ve svém okolí nevíte, zkuste se alespoň podívat na mapu bezobalových prodejen na webu Reduca, kde jich většinu v České republice a na Slovensku naleznete. Možná vás překvapení, že nějaký obchod, o kterém jste předtím ani nevěděli, ve svém okolí naleznete.

Pokud přeci jen žádný obchod s potravinami ve svém okolí nenaleznete a přesto chcete co nejvíce svůj odpad redukovat, máte několik možností. První možností, jak ušetříte velké množství balení, je nakupovat ve větších balení místo několika menších. Pokud například víte, že rýži či nějaký druh luštěniny jíte často, kupte si raději větší balení. Ušetříte tak několik malých balení. Případně se můžete domluvit například s rodinou či kamarády, jestli by si od vás část balení nevzali a poté byste se složili na náklady.

Další možností jsou e-shopy, které se vyhýbají používání plastů, mezi těmi dobrými jsou například Opobchod a Pytlíci, kde si můžete vybrat ze spousty zboží, váhu přesně kolik chcete a hlavně bez plastových obalů, vše baleno v těch papírových.

 

c) Jak mám nahradit jednorázové obaly na čaj/kávu?

Naprosto jednoduše, kupte  si vlastní termohrnek.  Nejen že pití z vlastního hrnku je často více pohodlné, ale občas za něj můžete i při zakoupení například kávy dostat v obchodu slevu. Více o tom, proč jsou jednorázové obaly na čaj a kávu tak problematické naleznete zde. Ve zkratce je hlavním problémem hlavně to, že kelímky jsou v podstatě nerecyklovatelné, takže vzniká obrovské množství odpadu se kterým nejde už nic dělat dál.

d) V obchodě mi odmítají dát jídlo/potraviny do vlastní krabičky. Jak na to mám vyzrát?

Trik, co radí Bea Johnson, je požádat například o krájený sýr a podat krabičku automaticky k pultu, aniž byste se prodavači či prodavačce dívali do očí a u toho se tvářit sebevědomě, že to tak děláte běžně. Pokud přesto odmítnou, můžete to zkusit příště, až zde bude jiný zaměstnanec. Pokud přesto neuspějete, zkuste jiný obchod. Například menší krámky vám do vlastních krabiček dají sýry či maso pravděpodobně ochotněji než velké hypermarkety.

 

e) Jaké krabičky jsou vhodné na přenášení jídla či na jídlo s sebou z restaurace?

Záleží na tom, jaký druh jídla obvykle přenášíte a co od krabičky očekáváte. Pokud obvykle nosíte jen suché pokrmy, u kterých nehrozí, že se něco vylije, můžete používat například nerezové krabičky. Pokud ovšem chcete nosit omáčky, využijte raději takové, které mají řádné uzavírání, které nepropouští. V případě, že chcete spíše něco jako termosku na jídlo, aby zůstalo dlouho teplé, doporučit lze například krabičky Esbit.

Pokud nechcete řešit nějakou krabičku, ale prostě občas přeci jen potřebujete přenést nějakou tekuté jídlo s sebou, občas postačí jen obyčejná sklenice s trochu širším hrdlem. Nejen že vám skoro jistě nepropustí, ale hlavně nebudete muset řešit, že žádnou pěknou krabičku zrovna nemáte doma.

 

f) Jak nakupovat čaj/kávu/koření bez obalu?

Vezměte si vlastní pytlíček, krabičku na čaj či koření a vyražte do některého ze specializovaných obchodů s kávou, čajem či do kořenářství, kde nebudou mít problém vám dát jejich zboží do vlastního obalu. Například v prodejnách s kávou či čajem na váhu, kterých v České republice (a obzvláště ve větších městech) je spousta, se určitě bude stačit zeptat a nebude problém. To samé můžete vyzkoušet v kořenářství, kde prodávají koření na váhu. Najít ale občas kořenářství může být problém.  Proto si můžete některé bylinky ale aspoň zkusit pěstovat doma, bylinky například jako mátu, meduňku, tymián a další.

Mapu bezobalových obchodů, kde prodávají čaj, kávu či koření můžete nalézt na Reduca, stačí jen trochu pohledat. Nicméně i pokud zrovna daný obchod není na mapě, můžete ho prostě vyzkoušet se svými vlastními nádobami.

 

4) Kosmetické radosti a starosti

a) Rád/a bych si vyráběl/a přírodní kosmetiku, ale vůbec nevím, kde začít. Nemám s tím žádnou zkušenost. Co s tím?

Nevadí, nemusíte se hned snažit vyrábět mýdlo, ale můžete začít s nějakým jednoduchým receptem, který zvládne každý. Například můžete vyměnit klasický deodorant za ten přírodní (a stačí vám jen tři ingredience, které smícháte dohromady, recept naleznete zde) nebo si zkusit vyrobit domácí zubní pastu (též postačí jen tři ingredience, recept zde). Pokud byste rádi začali s trochu náročnějšími recepty, můžu doporučit weby jako Kosmetika hrou či Do It For Yourself. Seznam e-shopů, kde si můžete na vaše tvorbu nakoupit ingredience, naleznete zde (na konci článku).

 

b) V místě, kde bydlím, není žádný obchod se surovinami na výrobu domácí kosmetiky. Kde můžu sehnat ingredience? A podaří se mi to bez obalu?

Pokud bydlíte ve větších městě, máte tu výhodu, že zde bezobalové obchody na kosmetické suroviny obvykle naleznete. V menším městech a na vesnicích je v tomto větší problém a proto pokud chcete vyrábět domácí kosmetiku, řešením je buď si do většího města zajet, a nebo si suroviny objednat poštou, bohužel s nějakými těmi obaly. Nicméně, můžete si alespoň vytvořit kosmetiku, která bude přírodní a zdravější než ta obvykle kupovaná. Přehled eshopů, ze kterých si můžete ingredience na domácí kosmetiku kupovat, naleznete zde (na konci článku). Já osobně mohu nejvíce doporučit Ekokozu.

 

c) Nechce se mi všechna jídla/drogerii/kosmetiku vyrábět doma. Lze vůbec žít bezodpadově, aniž bych domácí výrobou strávil/a roky?

Ano, lze. Můžete se snažit redukovat odpad, aniž byste vše vyráběli doma. Zkuste alespoň uplatňovat základní pravidla zero waste (zamítněte, zredukujte, zužitkujte, zrecyklujte, zkompostujte; více o nich najdete v úvodu článku). Spoustu věcí, které pravděpodobně spotřebováváte, nemusíte vůbec vyrábět. Začít můžete například u zbavení se jednorázových věcí. Pravděpodobně je spousta věcí, které používáte na každodenní bázi, jednorázová. Zkuste je vyměnit za ty dlouhotrvající.

Například jednorázové holicí strojky vyměňte za holicí strojek na vyměnitelné žiletky (které pak můžete recyklovat), odličovací tampony vyměňte za ty látkové znovupoužítelné a nebo si pořiďte vlastní tašku a pytlíčky na nákup. Běžně kupovanou kosmetiku můžete alespoň vyměnit za tu, která je šetrnější k životnímu prostředí, je přírodní a má například neplastové obaly. Zero waste neznamená, že nebudete produkovat opravdu žádný odpad, jinak jste selhali, ale že se budete snažit tak, jak moc vám to vaší prostředí dovoluje. Každý krok se počítá.

Pokud ale přeci jen máte něco, co si rádi kupujete a je to zabalené v plastovém obalu, nevyčítejte si to, protože i každá snaha se počítá. Pokud vás to přeci jen ale bude štvát, můžete zkusit například napsat výrobci a zkusit iniciovat změnu.

5) Biologický odpad

a) Co například s biologickým odpadem? Bydlím v bytě/v domě a nevím, kam s ním.

V závislosti na tom, jestli bydlíte v bytě nebo v domě máte různé možnosti.

Pokud bydlíte v domě, pravděpodobně máte vedle domu alespoň malou zahrádkou. Zde je nejjednodušším řešením pořídit si vlastní kompost na zahradě. Pokud byste si ho rádi vytvořili, ale nevíte, jak na to, spoustu informací ke kompostování naleznete zde.

Pokud bydlíte v bytě, máte pravděpodobně dvě hlavní možnosti.

První možností, která ovšem ne vždy je dostupná, je zažádat si o popelnici na bioodpad. Bohužel tato možnost zatím není možná ve všech městech a zatím se týká spíše těch větších. Jestli tato možnost u vás ve městě či na vesnici funguje je nejlepší poptat se přímo na úřadě ve vašem bydlišti, kde vám určitě dají více informací.

Druhou možností, pokud bioodpadu nemáte moc, je pořídit si domácí vermikompostér. Jedná se o „truhličku“ ve které máte žížaly, které z dodávaného bioodpadu vytvářejí humus, který poté můžete použít například na hnojení květin. Návod, jak si domácí vermikompostér vytvořit, naleznete zde. Přehled míst, kde si můžete pořídit žížaly do vermikompostéru, naleznete zde.

Pokud si domácí vermikompostér nechcete vytvářet, můžete si ho také koupit, jen vás vyjde trochu dráž. Nicméně pravděpodobně bude vypadat jako stylovější doplněk do bytu než ten podomácku vyrobený. Jeden z těch nejpopulárnějších designových naleznete tady. Pokud máte zájem o více informací o kompostování, kompostováním v Česku se zabývá organizace Kokoza.

 

b) Chci si vytvořit domácí vermikompostér. Nevím, ale jak na to či kde sehnat žížaly.

Na internetu naleznete obrovské množství návodů, například zde a zde. Pokud máte nějaké otázky ohledně kompostování, určitě vám rádi poradí v Kokoze, kde se na kompostování specializují.

V případě, že si nechcete vermikompostér vyrábět sami, můžete si zakoupit například tento, vyjde ale trochu dráž.

Co se týče žížal, mapku s přehledem odběrných míst naleznete zde. Zkuste kontaktovat někoho z vašeho okolí na mapě a mělo by se vám poštěstit. Poté už jen hurá kompostovat!

 

c) Kam dávat zbytky před dáním do vermikompostéru, pokud jich mám zrovna moc?

Pokud máte zrovna bioodpadu moc a máte náhodou velký mrazák, doporučuji dát zbytky na nějaký čas do mrazáku a poté je postupně do vermikompostéru přidávat. Stejně tak pokud máte zrovna červivé zbytky, ideální je je dát na čas do mrazáku, protože se dost často jinak mohou ve vermikompostéru objevit nějací nechtění příživníci.

 

6) Ach ty mýty

a) Rád/a bych žil/a bez odpadu, ale myslím, že je to moc drahé. Je to pravda?

V dlouhém období určitě ne, jen „prvotní investice“ se mohou zdát vyšší, protože budete investovat do věcí, které vám poté ale vydrží dlouhé roky, obzvláště co se týká věcí do domácnosti a „osobních potřebách“.

Vezmeme to na několika příkladech.

Kartáč na nádobí. Prvotní investice možná bude třeba sto až dvě stě korun, na rozdíl od houbiček vám ale vydrží dlouhé roky a nebudete muset každou chvíli kupovat novou sadu, protože ta předchozí už je naprosto na odpis.

Holicí strojek. Na rozdíl od jednorázových holítek, které stojí obvykle téměř sto korun za cca 5-7 kusů (pro ženy, u mužů nemám přehled) si můžete koupit klasický kovový strojek na žiletky. Strojek stojí okolo šedesáti korun, žiletky seženete za pár korun. Strojek vám možná vydrží už doživotně a na rozdíl od jednorázových holítek vám stačí dokupovat pouze žiletky.

Potřeby pro menstruaci. Menstruační kalíšek, látkové intimky či vložky. Přestože vstupní investice se může zdát velká, menstruační kalíšek vám vydrží kolem deseti let a látkové intimky a vložky můžete též používat po mnoho let. Na rozdíl od klasických vložek a tamponu také nebudete muset řešit, že vám zase „došly“ a že musíte honem do supermarketu.

A tak by šlo pokračovat. Spousta věcí, které si při přechodu na Zero Waste koupíte, se může zdát drahá na začátku. Většina z nich vám ale vydrží dlouhá léta, kdy si je znovu kupovat nebudete muset.

Co se týče nakupování bezobalového jídla, zde to může být trochu těžší. Spousta bezobalových obchodů se zaměřuje převážně na potraviny v bio kvalitě, které bývají dražší. Nicméně stále můžete vyzkoušet i takové alternativy jako jsou farmářské trhy i komunitou podporované zemědělství, kde často naleznete kvalitnější potraviny než běžně v supermarketu a za rozumné ceny. Zároveň i v bezobalových obchodech naleznete spoustu potravin mnohem levnějších než v běžných obchodech, jen chce ze začátku trochu pohledat.

Pro shrnutí: Zero Waste se sice může zdát jako životní styl pro bohaté, nicméně přechod na zero waste vám v dlouhém období v mnoha věcech značně ušetří peněženku.

 

7) Móda: fast nebo slow?

a) Souvisí zero waste i se slow/fast fashion? Kde můžu najít nějaké etické obchody či více informací o tom?

Ano, souvisí. Při zero waste bychom se měli snažit snížit nejen odpad, který vyprodukujeme v kuchyni, ale i ten celkový, do čehož se počítá i například to, jak často se zbavujeme starého či často nenošeného oblečení.

Fast fashion je současný trend, kdy každou sezonu lidé nakupují nové oblečení v obchodech podle toho, co se zrovna „nosí“. Toto oblečení je obvykle levné, neslouží k dlouhému používání a je často vyráběno v nelidských podmínkách. Pokud vás zajímá více o tom, jak fast fashion funguje a v jakých podmínkách lidé často pracují, určitě doporučuji podívat se na všechny díly dokumentu Sweatshop: Deadly fashion (bohužel v angličtině, nicméně všechny epizody jsou poměrně krátké, takže dokument máte zhlédnutý za chvíli). Kvůli extrémně nízkým odměnám za práci a příšerným pracovním podmínkám je oblečení, které si běžně můžeme koupit v obchodech s oblečením u nás, tak velmi levné.

Trendem fast fashion nejvíce trpí lidé, kteří musí v rozvojových zemích toto oblečení vyrábět a nejvíce na něm vydělávají velké nadnárodní společnosti, které svými marketingovými odděleními tento fast fashion trend ještě více popohání a podmínky zaměstnanců v rozvojových zemích je příliš netrápí. Dalším problémem je i to, že je toto oblečení obvykle nekvalitní a je určeno pouze na jednu sezonu, poté se začne postupně „rozpadat“. Více o tomto problému si můžete přečíst zde.

Co ale s tím? Odpovědí je slow fashion. Prvním krokem je vyhnout se nákupu nového oblečení v těchto obchodech. První variantou, a levnější, je nákup již použitého oblečení. Podívat se můžete nejen po second handech, ale například i po internetu na portálech jako je například Vinted, kde lidé nabízejí oblečení obvykle ve výborném stavu, jen ho ale už nestihnou unosit.

Další možností je nakupovat v obchodech, které odebírají oblečení jen od etických výrobců, kteří hledí na práva lidí, kteří oblečení vyrábějí, a jsou také za to férově placeni. Toto oblečení se ale bohužel trochu prodraží, nicméně si nové oblečení můžete nakupovat s klidným svědomým a také vydrží mnohem déle než oblečení z fast fashion řetězců.  Jedním ze známějších českých obchodů s udržitelnou módou je například Nila. Další přehled etických obchodů s oblečením můžete nalézt zde (na konci článku)

Pokud vás zajímá více o udržitelné módě, určitě sledujte stránky Fashion Revolution, celosvětového projektu, který se snaží propagovat udržitelnou módu a snaží se velké firmy nabádat k tomu, aby se starali o to, kde jsou jejich výrobky vytvářeny a v jakých podmínkách. Jeho českou „odnož“ naleznete zde.

 

8) Svátky, oslavy a jiné radosti

a) Jak slavit zero waste Vánoce?

Začneme-li od stromku, nejlepší si je buď pořídit nějaký alternativní nebo například ve velkých městech si půjčit jen některý v „půjčovně stromků“ a opět ho po Vánocích zase vrátit. Ty můžete nalézt po troše pátrání v Googlu, případně některé například zde či zde. Nicméně pořád je lepší živý než plastový, který nejen že k nám putuje přes půlku světa, ale také je nerecyklovatelný.

Co se týká dárků, zkuste se vyhnout balení do klasického balicího papíru, ale zkuste dárky zabalit například do novin či do pytlíčků, které můžete znovu použít zase za rok.

Když přejdeme k samotným dárkům, nejlepší jsou takové, které opravdu potřebujete a na které se nebude pouze prášit. Nejlepší jsou zážitky či potraviny (ideálně bezobalové). Inspirovat se, co koupit letos k Vánocům, se můžete zde. Snažte se vyhnout věcem, které budou sloužit jen jako další „kýč“ do domácnosti a snažte se vybrat dárky takové, které dotyčného skutečně potěší a zároveň víte, že je určitě využije.

 

b) Jak slavit narozeniny/svátek/jiné oslavy?

Základem bezobalových oslav je si vše dopředu včas naplánovat, hlavně to, jaké plánujete udělat občerstvení. Chlebíčky, jednohubky či jiné pochutiny.. To vše se dá zajistit bezobalově, pokud si všechny ingredience na ně nakoupíte včas a nebudete na poslední chvíli shánět cokoliv, jen aby něco bylo.

V případě, že slavíte u vás doma, velké množství odpadu v domácnosti při všech velkých oslavách často vznikne také tak, že vám ho prostě někdo přinese domů. Obvykle když lidé přijdou na návštěvu, chtějí přinést něco s sebou. Brambůrky, balíček křupek či velkou krabici zákusků. Pokud byste se tomuto rádi vyhnuli, zkuste předem říct všem svým hostům, ať nic nenosí nebo je předem mile požádejte o něco, co byste opravdu ocenili a víte, že se to balí například v papíru nebo ideálně rovnou bezobalově.

Co se týká samotných dárků, nejideálnější variantou je dostat něco, co opravdu potřebujete. V naší rodině obvykle funguje dávání si dárků tak, že si každý dopředu řekne, co by rád. Přestože se tento způsob může zdát, že vlastně to není žádné překvapení, nejlepší dárky jsou stejně ty, po kterých obdarovaný nejvíce touží.

Mezi nejlepší bezobalové dárky samozřejmě patří zážitky. Pokud ale po žádném speciálním netoužíte, zkuste si přát alespoň něco, co nevytváří obrovské množství odpadu. Pokud byste rádi například nějaké oblečení, zkuste si vybrat nějaké opravdu kvalitní a etické, pokud byste rádi kosmetiku, vyberte si alespoň tu netestovanou na zvířatech.  Snažte si přát alespoň dárky, jejichž výrobou nikomu neubližujete. O to více si je pak užijete.

 

9) Na cestách… a minimalisticky

a) Jak udržovat zero waste na cestách?

Přestože žít bezodpadově na cestách může být docela oříšek, obzvláště pokud nejedete zrovna autem a nechcete s sebou tahat spousty věcí z domova. Přesto je pár základních věcí, které byste si s sebou na cesty měli vzít. Mezi ně patří láhev na vodu, pytlíčky (na ovoce, zeleninu a pečivo), kapesníky, cestovní sada na kosmetiku a svačina na cestu. Ideální je vzít si také s sebou nějaké krabičky či zavařovačky na jídlo, do které můžete bezobalově nakupovat. Krásný příklad toho, jak skvěle a prakticky se zavařovačky dají využít na cestách můžete najít ve vyprávění Marti z Love Your Home z její dovolené.

O cestování a převážně cestování letadlem jsem psala článek zde, kde jsem vyjmenovala několik věcí, které si s sebou na cesty určitě beru.

Potom samozřejmě s sebou člověk obvykle potřebuje i větší vybavení jako například něco na umytí vlasů, kosmetika atd. Krásný článek, který už byl zmíněn a který je nejen o zavařovačkách, ale o tom, co si bere s sebou na cestování, napsala Marťa, který určitě stojí za přečtení. Skvěle minimalisticky zabaleno, ale přesto s sebou má vše, co je potřeba.

 

b) Co je to minimalismus a jak souvisí se zero waste?               

Minimalismus je snaha redukovat množství věcí, které vlastníme, na co nejmenší množství. Krásnou definici napsala Marcela z blogu Žijeme minimalismem, která minimalismus popisuje jako „myšlenkový postoj, kdy se ve svém denním fungování zbavuji všeho nepodstatného nebo zbytečného. Netříštím pozornost uvnitř sebe i kolem sebe. Vědomě si tvořím „prázdný“ prostor a zaměřuji se na to podstatné.“

Podstata minimalismu se dá tedy spatřovat v tom, že vlastníme pouze malé množství věcí, které nám dělají radost a ke kterým máme nějaký vztah. To nám dovoluje věnovat více času věcem a lidem, kteří jsou pro nás důležité, a nemusí být v myšlenkách například v tom, že musíme doma uklízet tu záplavu váziček, co máme vystavenou ve skříňce. Méně věcí zjednodušuje život a také nám umožňuje trávit více času tak, jak opravdu chceme.

Vazba mez minimalismem a Zero Waste se dá takto vidět docela jednoduše. Zero Waste se zaměřuje také na to, ať to, co vlastníme, nám přináší radost a zbytečně se nezahrnujeme odpadem a věcmi. Proto spousta lidí, co vyznává životní styl Zero Waste se snaží také žít minimalisticky.

Pokud by vás zajímalo více o minimalismu, doporučuji dokument Minimalism.

 

 

Napadají vás nějaké další základní otázky, které by v tomto článku měly být zmíněny? 🙂 Případně pomohl vám tento článek a čím se budete inspirovat?