Domácnost bez odpadu neznamená jen to, že už nikdy si domů nepřinesete žádný odpad. Znamená to chovat se udržitelně ve všech sférách svého života. Často to ani nemusí být taková věda, jak si myslíte, stačí spíše udělat malé změny ve svých životech, které udělají velký rozdíl.
Abych vás motivovala k těmto malým změnám, sepsala jsem tyto zero waste tipy, kterými se můžete inspirovat. Věřím, že každý z nás může udělat něco pro to, abychom přispěli k lepšímu životu na této zemi, jen je potřeba začít.
Protože nás ekologie obklopuje téměř všude, rozdělila jsem tento článek do několika oblastí. Podíváme se zde na ekologickou domácnost (kuchyň či třeba koupelnu), cestování a aktivismus v každodenním životě. Každý z vás si tu určitě najde pár změn, které může aplikovat ve svém životě.
1. Ekologická domácnost
1.1 Nakupujte potraviny (téměř) bez obalu
Potraviny jsou věci, které konzumujeme na každodenní bázi, proto často největší množství odpadu pochází právě z kuchyně. Vím, že je těžké okamžitě přejít na celou bezodpadovou domácnost, zkuste to ale postupně. Začněte objevovat bezobalové obchody v okolí (k tomu vám může pomoci mapa Reduca), případně omrkněte třeba místní farmářské trhy či jiné nakupovací alternativy.
Pokud ve svém okolí žádné bezodpadové obchody nemáte, zkuste alespoň redukovat odpad při nákupech v supermarketech. Můžete to zvládnout třeba tak, že budete nakupovat větší balení potravin nebo že si některé věci raději vyrobíte z přirozeně bezobalových surovin (třeba ovoce či zeleniny) než že koupíte celý hotový produkt. Více o tom, jak zvládat (téměř) bezodpadovou domácnost zatímco nemáte dostupné bezobalové obchody jsem psala zde.
1.2 Navštivte svůj farmářský trh
Myslím si, že za poslední rok pandemie se téma lokálnosti stává čím dál tím více aktuální. Na importy ze zahraničí je občas obtížné spoléhat (ať už v jakékoliv oblasti) a proto lokální je nejenom často lepší pro přírodu, ale též i svým způsobem „bezpečnější“
Pod lokálním nakupováním si spousta jedinců nejspíše představí farmářské trhy. Nicméně za poslední dobu se vynořilo několik dalších možností, přes které můžete shánět lokální potraviny. Ať už se jedná o platformu Scuk nebo třeba KPZky, jsou to skvělé možnosti, jak se nejenom dostat k obživě, ale i jak potkat podobně smýšlející lidi. Zajímavými alternativami jsou i Adresář farmářů a Kde lovíme bio. Dopodrobna jsem lokální možnosti nakupování potravin rozepsala v tomto článku.
Pokud vás zajímá více o ekologii zemědělství a lokálních potravinách, poslechněte si můj podcast EKOmaniaci s Honzou Valeškou, spoluzakladatelem pražského spolkového obchodu ObŽIVA.
1.3 V supermarketu si vezměte „osamělé“ banány
Banány se často kupují ve svazcích a problém je, že v supermarketu pak zbyde spousta jednotlivých banánů, které se vyhodí právě proto, že nejsou ve svazku. V angličtině se pro to používá krásný pojem „lonely banana“ (a moje oblíbená americká zero waste bloggerka o tom dokonce natočila celou písničku). Pokud nakupujete banány, berte právě spíše ty „osamělé“, aby z nich nebyl zbytečný odpad.
1.4 Dejte si pozor na čajové sáčky
Ačkoliv si spousta jedinců myslí, že čajové sáčky jsou vždy vyráběné z biologicky rozložitelných materiálů, mýlí se. Často totiž hlavně sáčky ve tvaru pyramidy mají tužší strukturu a můžete na nich vidět, že je tam něco „trochu jinak“ a že jsou tedy plastové.
Před pár lety jsem ale překvapeně zjistila, že i běžné čajové sáčky, které vypadají na první pohled jako biologicky rozložitelné, mohou být částečně plastové.
Výrobci totiž často do čajových sáčků přidávají polypropylen (tedy druh plastu), který má zabraňovat tomu, aby se rozpadly. Bohužel na sáčcích je obtížné poznat, jestli polypropylen obsahují, nebo ne. V případě, že ano, neměly by se rozhodně dávat do kompostu, protože se z nich mohou uvolňovat mikroplasty.
Mnoho značek čajových sáčků není rozložitelných, protože jsou vyráběny z polypropylenu.
Pokud vás zajímá, jestli konkrétní výrobce používá polypropylen ve svých produktech, doporučuji vyhledat na internetu konkrétní značku. Bohužel při svém průzkumu jsem našla, že většina čajů polypropylen obsahuje. Proto jsou jistotou čaje sypané, kde vám tyto problémy nehrozí.
Pokud přece jen sáčkové čaje chcete, firma Sonnentor nabízí čajové sáčky vyráběné z kukuřičného škrobu či vláken z banánu bez přidaných plastů. Na svých stránkách detailně popisují, z čeho jsou jejich obaly vyrobeny, doporučuji tedy předem pročíst.
1.5 Snižte spotřebu masa
Jedno z velkých témat mezi ekology je (ne)jezení masa. Hodně lidí si totiž pod pojmem „nulový odpad“ představí nejenom odpad, který skutečně vidí, ale i ten, který „vyprodukuje“ jejich jídlo. A právě dopad zemědělství, ale právě i živočišného průmyslu je obrovský. Průmysl s hospodářskými zvířaty je v současné době jedním z největších znečišťovatelů planety a spotřebuje se na něj obrovské množství energie. OSN v roce 2006 spočítala, že emise produkované chovem zvířat na maso tvoří 18 % z celkového množství vzniklých emisí. To je více než auta, letadla a ostatní druhy dopravy dohromady. V roce 2009 se toto procento emisí ještě zvýšilo na 51 %.
Podle nedávné studie je veganství pravděpodobně jediný způsob, jak zredukovat svůj dopad na planetu.
Abyste zachránili planetu, nemusíte se nutně stávat okamžitě vegani. Dobré je ale snažit se alespoň svoji konzumaci masa snižovat. Pokud byste rádi zkusili bezmasou stravu, ale bojíte se, že vegetariánské a hlavně veganské jídlo je nudné a bez chuti, můžu vás utěšit. Rozhodně to tak není, jen je potřeba najít ty správné dobré recepty.
Pokud nevíte, jak s bezmasou stravou začít, doporučuji kuchařky od Deliciously Ella (v češtině jsou vydávány pod titulem Lahodně s Ellou). Ella vaří výborná veganská jídla, nad kterými se vám budou sbíhat sliny. Inspirujte se recepty na hlavní chody, dezerty, pomazánky i nápoje. Vyhýbáním se živočišným produktům uděláte nejen něco pro planetu, ale i pro sebe. Rostlinná strava je totiž mnohem zdravější než maso, a jeho redukováním uděláte tedy i velký krok pro své zdraví.
1.6 Nakupujte lokálně
Čím menší vzdálenost zboží muselo cestovat, tím menší má uhlíkovou stopu. Proto je ideální kupovat opravdu lokální věci. V případě potravin ty, které zde rostou v přirozených podmínkách (třeba jablka či švestky), v případě ostatního zboží to, jehož celý výrobní cyklus probíhal u nás či v regionu a necestoval různě po světě.
Zároveň díky nakupování lokálně podpoříte malé nezávislé podnikatele místo velkých nadnárodních korporací. A to je něco, co mě osobně dává obrovský smysl.
1.7 Zabraňte zkažení jídla
Plýtvání jídlem jde jednoduše zabránit. Základem je plánovat si, co kdy vlastně budu vařit a kolik potravin potřebuji nakoupit. Poté když si uvědomím, že pravděpodobně nějakou potravinu, co mám v ledničce, nevyužiji, tak začnu přemýšlet, jak ji zakonzervovat.
Například zelí, mrkev, cibule či ředkvičky jdou jednoduše zkvasit (mrkněte, jak na to), celer a mrkev případně nakrájím na hranolky a dám zamrazit. Poté je jednoduše vyndám z mrazáku a udělám si z nich zeleninové hranolky. Buďte kreativní a zabraňte, aby se jídlo zkazilo.
Pokud je plýtvání jídlem vaším velkým problémem, poslechněte si díl podcastu EKOmaniaci s Petrou Čížkovou z organizace Zachraň jídlo.
Pokud je plýtvání jídlem jeden z vašich problémů, mrkněte na knížku Zachraň jídlo v kuchyni, což je skvělá kuchařka plná receptů bránících zkažení jídla. Já sama z ní vařila už mnoho receptů a nemůžu si ji vynachválit.
1.8 Začněte kompostovat
Kompostování může vypadat jako věda, nicméně je to poměrně důležité. Nejenom že díky kompostování získáváme nový úrodný materiál, který pak můžete použít třeba na své další pěstování, ale též to zabraňuje problémům ve směsném koši. O čem že to mluvím? Mnoho jedinců má dojem, že kompostování je vhodnou cestou jen kvůli humusu, který vznikne. Nekompostování je ale i praktický problém.
Když totiž hodíte bioodpad do popelnice, buď skončí ve spalovně, kde ne úplně dobře hoří, nebo na skládce. Bohužel na skládce ale nemá přístup ke kyslíku, tedy zde dochází k procesu hnití, během kterého vznikají škodlivé skleníkové plyny jako methan. Tedy bioodpad se na skládce rozhodně nerozkládá jako na kompostě, ale jde o úplně jiný (a škodlivý) proces. Nejenom že se na skládce z bioodpadu uvolňují škodlivé plyny, ale právě kvůli rozpadu bioodpadu je skládka nestabilní a propadá se. Způsobuje tedy celou řadu problémů.
V kompostu naopak bioodpad má přístup ke kyslíku a jde o proces tlení. Tento proces je mnohem ekologičtěji přijatelnější a ještě z toho máte úrodný materiál jako bonus. Je tedy jasné, který proces je přijatelnější, že?
Možností, jak kompostovat, je spousta. Mně osobně vyhovuje v bytě vermikompostér, který jsem si vyrobila na workshopu „kompostovací organizace“ Kokoza. Pokud stojíte o designovější kousek, oblíbený je vermikompostér od české značky Plastia, který najdete pod názvem Urbalife.
Pokud preferujete designový vermikompostér Plastia, tak na webu 4home na něj s kódem “AFC5” dostanete 5 % slevu.
1.9 Vyměňte papírové ručníky za utěrky
Pokud byste používali v kuchyni papírové ručníky místo utěrek a ručníků, v průměrné rodině byste spotřebovali dvě role ručníků týdně. To už je pěkná hromádka. Zároveň protože tyto papírové ručníky jsou znečištěné, nelze je recyklovat a patří tak do směsného koše.
Jednoduchou výměnou za papírové ručníky jsou klasické látkové utěrky. V dlouhodobém měřítku se tato změna vyplatí i finančně, protože přihodit je do pračky ke klasickému prádlu už nestojí tak moc navíc. Za mně osobně jsou nejlepší utěrky jen z plně přírodních materiálů, protože jinak ty z umělých materiálů spíše odpuzují vodu a jsou nepoužitelné.
1.10 Vyberte si ekologičtější kartáček
Ačkoliv si můžete říct, že klasické zubní kartáčky jdou jednoduše zrecyklovat, protože jsou přece z plastu, není to tak jednoduché. Bohužel je to směs materiálů a tedy pokud už chcete kartáček vytřídit, je nutné oddělit plastový držák od štětinek, které jsou z jiného materiálu.
Na celém světě se podle odhadů ročně vyhodí 29,4 miliard plastových kartáčků!
I tak se ale stále jedná o plast, který nelze bohužel recyklovat do nekonečna, protože ztrácí na kvalitě. Tedy tím, že používáte klasické zubní kartáčky, stále přispíváte k odpadu, který nakonec stejně vznikne.
V současnosti nejpřírodnější alternativou klasických zubních kartáčků jsou ty bambusové. Já už je používám několik let a dokonce jsem na ně „převedla“ i svého přítele, který jinak ekologický příznivec moc není (ale stálo se to zlepšuje). Oběma nám kartáčky vyhovují a už bychom to neměnili. Já sama preferuji kartáčky s tvrdostí soft či extra soft. Pokud vás téma bezodpadové a přírodní péče o zuby zajímá více, mrkněte na můj rozsáhlý článek na toto téma.
1.11 Vypněte vodu při čištění zubů
Velké změny se často odehrávají díky malým každodenním změnám. A právě jeden z těch malých návyků může být vypínání vody, když si myjeme zuby. Zkuste si při svém příštím mytí zubů zapnout vodu jen začátek, když si namočíte kartáček a poté jen když si vyplachujete ústa či čistíte kartáček. Malá změna u jednotlivce, velká změna globálně.
Pokud necháte běžet vodu po celou dobu čištění zubů, můžete spotřebovat kolem 19 litrů vody.
1.12 Vyrobte si kosmetiku z věcí, co máte doma
Přírodní kosmetika může být pro spoustu jedinců španělská vesnice. Často ale na některé produkty nepotřebujete více než pár ingrediencí, které se vám stejně válí ve skříni.
Třeba na pudr na obličej vám stačí smíchat arrowroot, skořici a kakao. Množství jednotlivých ingrediencí dejte podle odstínu vaší pleti. Na peeling využijte použitou kávovou sedlinu, trošku olivového oleje a medu. Je to neuvěřitelně jednoduché a efektivní. Na deodorant stačí voda smíchaná se lžičkou jedlé sody a himalájské soli (přesný recept zde).
Zkuste experimentovat s věcmi, co máte v kuchyni, uvidíte, že spoustu kupovaných věcí můžete jednoduše nahradit tím, co máte v přírodní podobě doma.
1.13 Vytvořte si suchý šampon
Upřímně řečeno, fakt mně nebaví mýt si vlasy. Mám je hodně husté, hodně se mi zamotávají a proces mytí hlavy je vždycky u mě na dlouhou dobu. Proto se snažím prodloužit dobu mezi mytími vlasů co nejdéle.
Naštěstí mám skvělý suchý šampon, který je naprosto přírodní, levný a jednoduchý na výrobu. Potřebujete na to jenom arrowroot (druh škrobu), bílý jíl a pro tmavé vlasy kakao. V jakém poměru vše smíchat?
- 2 lžíce arrowroot (škrobový prášek) => můžete případně použít i kukuřičný škrob, ale arrowroot se mi osvědčil lépe
- 2 lžíce bílého jílu (koupíte v obchodě s kosmetickými potřebami)
- 1 malá lžička kakaového prášku (jen pro tmavé vlasy, u světlých ho vynechte)
Díky tomuto jednoduchému receptu nejenom že prodloužíte dobu mezi jednotlivými mytími vlasů, ale taktéž ušetříte o něco více vody.
1.14 Místo tekutého mýdla používejte tuhé mýdlo
Zrovna u tuhého mýdla mi připadá fascinující, jak se doba změnila. Zatímco za mého dětství jsem snad ve všech koupelnách svých blízkých, kam jsem přišla, narazila na kostku tuhého mýdla, nyní je to spíš rarita. Přitom to vlastně dává smysl po všech stránkách. Často je to levnější, déle vydrží a koupit si ho můžete bez obalu.
Já sama používám tuhé mýdlo jak na mytí rukou, tak na celé tělo. Mýdlo na mytí rukou máme na dřevěné mýdlence. U té jsem se obávala, že po pár měsících zplesniví. Nicméně nyní ji máme už přes rok a vypadá stále dobře, takže je to na dobré cestě.
Mýdlo na sprchování přechovávám v kovové krabičce, aby se mi nerozmočovalo někde položené ve sprše. Sprchové gely v plastových obalech jsem díky tomu úplně odbourala a mám zase o trochu plastového odpadu méně.
1.15 Vyměňte odličovací tamponky
Jednou z maličkatých změn, které mohou dělat velký rozdíl, je výměna jednorázových odličovacích tamponků za ty znovupoužitelné. Ty si můžete jednoduše ušít doma či si je koupit. Vybírejte ideálně ty z přírodních materiálů, ať z nich při praní neunikají žádná umělá vlákna.
1.16 Pořiďte si znovupoužitelné holítko
Je to už několik let, co jsem přesedlala z jednorázových holítek na kovové na žiletky. Upřímně? Už bych za nic neměnila. Nejenom že se to vyplatí poměrně hodně finančně, ale taktéž je to vlastně i dost pohodlné. Není výjimkou, že dostávám dotazy od žen, jestli se tím nebojím holit všude. Jediné místo, kde žiletky nepoužívám, jsou nohy, na které už mi asi deset let slouží ten stejný epilátor. Na nohách epilace tak moc nebolí a hlavně vydrží oholené nohy déle než se žiletkou. Jinak mi ale žiletka vyhovuje na všechny ostatní části.
Já sama mám značku Lord, která je nyní ale obtížnější sehnat. Oblíbené jsou ale třeba holicí strojky od značky Lamazuna. S holítkem se pracuje jednoduše: mokrou pokožku namydlíte (používám na to obyčejné mýdlo) a poté se oholíte jak klasickým jednorázových holítkem.
Protože je holítko kovové, aby nerezivělo, tak ho po každém holení rozeberu a otřu jak žiletku, tak samotné holítko. Díky tomu i po několika letech vypadá holítko jako nové. Jediný výdaj, který u holítka mám, jsou žiletky, které ale stojí pár korun. Použité žiletky vyhazuji do popelnic na kov.
1.17 Najděte si udržitelnější menstruační pomůcky
Ačkoliv menstruační pomůcky jsou docela pohromou z hlediska odpadu, co mi zde připadá mnohem horší je zdravotní stránka.
Spousta oblíbených menstruačních produktů je totiž nejen plná různých chemikálií (bělidel a pesticidů, které jsou používány na pěstování konvenční bavlny), ale jsou i částečně plastové. Na běžné menstruační produkty se často používá rayon, což je polysyntetický materiál. Problémem je, že v případě tampónů se mohou vlákna rayonu uvolnit a zůstat vevnitř v pochvě, kde mohou způsobit různé alergické reakce či záněty. Kromě polysyntetického rayonu vložky a tampony obsahují i jiné druhy plastu.
Co se týče chemikálií, v některých klasických vložkách a tampónech se setkáme s bavlnou. Problémem je, že bavlník patří mezi nejsprejovanější plodiny na světě. V roce 2013 byly organizací Naturally Savvy nezávisle testovány vzorky tamponů jedné značky. Díky těmto testům v nich byla zjištěna „přítomnost zbytků pesticidů a herbicidů, z nichž některé jsou označovány jako možné karcinogeny a endokrinní disruptory (látky ovlivňující funkci hormonálního systému)“.
Bavlna, která se používá na menstruační pomůcky, je jednou z nejsprejovanějších plodin na světě.
Docela děsivé informace, že? Naštěstí se těmto umělým chemickým produktům dá vyhnout, a to za pomoci přírodních menstruačních pomůcek. Já osobně nejraději využívám menstruační kalíšek. Nejvíce se mi osvědčil ten od značky Yukii.
U menstruačních kalíšků bych ráda zmínila, že ne vždy musí sednout každé každá značka. Můj první kalíšek od jiné značky mi fakt neseděl: protékal, cítila jsem ho a prostě to nebylo vůbec příjemné. Ten současný mi naprosto vyhovuje a za nic bych ho nevyměnila. Pokud tedy budete mít první zkušenost špatnou, může to být jen tím, že vám prostě daná značka zrovna nesedí.
Kromě menstruačních kalíšků jsou i jiné alternativy, jako třeba jednorázové vložky či tampony z přírodních materiálů. Možností jsou i pratelné znovupoužitelné látkové vložky. Oblíbené jsou též menstruační kalhotky, které oproti látkovým vložkám drží pevně na místě a nikam necestují.
1.18 Perte oblečení až když je skutečně znečištěné
Časté praní oblečení, když není špinavé, není jenom zbytečně energeticky náročné, ale může způsobovat i jednu nechtěnou věc: mikroplasty. Při praní oblečení z umělých materiálů se uvolňují plastová vlákna, která do sebe nasávají nebezpečné látky a pak končí v řekách a oceánech. Tyto mikroplasty si poté vodní organismy pletou s potravou a tímto způsobem se dostávají i do potravního řetězce člověka.
Údajně například z jedné fleesové bundy uniká při jednom praní až milion umělých vláken!
Ideálním řešením v případě koupě nových výrobků je zaměřit se na ty z přírodních materiálů a omezit praní syntetického oblečení tak, abyste ho prali jen tehdy, když je opravdu potřeba. Například u sportovního oblečení se často nečistoty dají jen otřít hadříkem. Zároveň se doporučuje syntetické oblečení prát na méně otáček a nižší teplotu a vyhnout se agresivním chemickým pracím práškům, které uvolňování mikrovláken ještě více podporují.
1.19 Vždy využívejte naplněnou myčku a pračku
Není neobvyklé si v domácnostech zapnout pračku a myčku jen kvůli pár kouskům ať už nádobí či oblečení, které potřebujeme co nejdříve. Bohužel tento zvyk je obrovsky neekonomický a i neekologický. Například u barev oblečení, kde nemám moc kusů (v mém případě bílá), tak čekám vždy delší dobu, než danou barvu vyperu, abych kusů oblečení této barvy měla více. Jinak bych prala vždy dva kusy, a to mi nedává smysl.
Proto vždy, když využíváte tyto domácí spotřebiče, se ujistěte, že ho máte naplněný a využíváte ho naplno. Jinak je to zbytečné plýtvání energií i vody.
1.20 Využijte staré látky, co máte doma
Místo toho, abychom kupovali nové věci, často stačí využít něco, co už doma dávno máme. Jasně, ekologický biobavlněný hadřík na uklízení je super, ale pokud doma máme spoustu starých prostěradel či jiných látek, které už svoji nejlepší dobu mají za sebou, není nic jednoduššího, než využít toto.
Zkuste například ze starých prostěradel vytvořit hadry na úklid, kapesníky nebo třeba i ubrousky či tašky. Staré záclony mohou skvěle posloužit jako látkové pytlíčky na nákup. Proč kupovat nové materiály, když už pravděpodobně doma máme něco, co můžeme použít úplně stejně dobře?
1.21 Darujte nepotřebné věci v dobrém stavu na charitu
Máte plný šatník a potřebujete pár věcí už vytřídit? Jsou vaše kuchyňské šuplíky nacpané k prasknutí a už nevíte, kam dávat další potřeby do domácnosti? Zkuste věnovat tyto věci dál, nejlépe do nějakého charitativního obchodu. Ty fungují tak, že tam své věci zadarmo věnujete a daná charita je poté ve svém obchůdku prodává dál a podporuje z výdělků buď svoji činnost či činnost spřátelené organizace. Věnovat takto můžete spoustu věcí z domácnosti: oblečení, knížky, nádobí či třeba jiné věci do domácnosti.
Mezi charitativními obchody najdete například pražský Sue Ryder, kde se z výtěžku podporují senioři, Hvězdný bazar podporující vozíčkáře (též pražský) či například brněnskou Nadaci Veronica zaměřující se na ekologické projekty.
1.22 Nekupujte nic impulzivně
Nakupování pro spoustu jedinců může fungovat jako terapie. Je to zároveň ale i nejrychlejší způsob, jak koupíte věci, které vůbec nepotřebujete, a vytvoříte tím tak zbytečný odpad.
Já osobně se snažím každé věci, po které zatoužím, dát 30 dní času na rozmyšlení. Pokud poté danou věc pořád chci, koupím si ji. Často je to ale jenom můj nahodilý rozmar, že si něco myslím, že chci, a pak si na to ani nevzpomenu. Zkuste svoje nakupovací návyky pojmout stejně a uvidíte, jak na tom budete vy.
1.23 Vyměňujte, nenakupujte
Ať už se stěhujete či jen byste rádi pár věcí z domácností vyhodili, zkuste se nejdříve poptat svých blízkých, jestli něco nepotřebují, a uspořádat s nimi „swap“ (tedy výměnu věcí). Možná třeba vaši blízcí zjistí, že mají doma taky pár věcí, které už jim úplně nevyhovují a rádi by je poslali dál. A tak může vzniknout hezká swapovací akce mezi blízkými, kde každý dostane něco, co by se mu hodilo, od svého blízkého.
Pro jednoho odpad, pro druhého poklad.
Tyto výměnné „swapovací“ akce případně často fungují i ve větším. Například v Praze nebo v Brně existují i facebookové skupiny zaměřující se na pravidelné akce výměny oblečení (mimo období pandemie) a pokud tedy máte něco, co byste rádi poslali dál, můžete přemýšlet, že se do budoucna této akce zúčastníte. Běžně se na těchto akcích vyměňuje vše od oblečení, přes knížky až po potřeby do kuchyně.
1.24 Opravte věci, které se rozbily
Spousta věcí, které lidé vyhazují, by se dala poměrně jednoduše opravit. Ať už se jedná o elektroniku nebo třeba oblečení. Pokud umíte šít, kousky ze šatníku si můžete jednoduše opravit na šicím stroji. Pokud ho nevlastníte, vyzkoušejte některou sdílenou šicí dílnu, kterých najdete po republice několik.
V případě elektroniky, kol nebo třeba hudebních nástrojů můžete využít Opravárnu, online platformu, přes kterou najdete opraváře ve svém okolí.
1.25 Pokud zrovna elektroniku nepoužíváte, odpojte ji
Jedna z dalších maličkostí, co dělá velký rozdíl. Notebooky, nabíječky na mobily či tablety… věci, které často visí v zásuvce, aniž by byly zrovna používány. Pokud zrovna tyto věci nepoužíváte, zkuste je vždy ze zásuvky vytáhnout, aby zbytečně nevysávali elektřinu. Ušetříte tak o něco více elektřiny a je to zase jedna z malých každodenních změn, které se mohou ve větším množstvím nastřádat a udělat rozdíl.
1.26 Vyhněte se nevyžádané poště nálepkou na schránce
Asi to znáte… schránka plná letáků z obchodů, kam stejně nechodíte, a jeden „normální“ dopis, který vám dorazil, se tam kvůli tomu ani pořádně nevejde. Jak tomu předejít? Dejte si jednoduchou cedulku na schránku, že nechcete žádné letáky či propagační materiály. Uvidíte, že obsah vašeho koše na papír se najednou dost vyprázdní.
1.27 Odmítejte reklamní předměty
Chápu to, neber to, když je to zadarmo. Bohužel spoustu reklamních předmětů není nic jiného než jen další odpad. Ať už se to týká reklamních propisek politických stran či odznáčků od vašich oblíbených organizací.
Bohužel ani třeba látkové tašky jako reklamní předměty nemusí být vždy nejvhodnější: motivuje to lidi brát si další, ačkoliv už jich mají doma několik a stejně je neunosí. Proto i na první pohled ekologický reklamní předmět není ekologický, pokud je to jen další věc, kterou nepotřebujete. Až vám příště bude někdo něco nabízet, odmítněte to a zamezte dalšímu zbytečnému odpadu.
1.28 Využívejte sdílenou ekonomiku
O sdílené ekonomice jste už asi někdy slyšeli. Jedná se o způsob fungování společnosti, kde místo toho, aby lidé věci vlastnili a každý používal jen své věci, tak místo toho věci cestují mezi lidmi. Lidé si je různé půjčují a pronajímají, a to buď zadarmo či za nějaký malý poplatek.
K čemu je to dobré? Díky tomu, že lidé nevlastní věci, které používají třeba jen jednou za rok, ale raději si je příležitostně půjčí, tak je potřeba mnohem méně těchto věcí. Tím pádem i méně materiálu a méně energie na jejich výrobu.
Spousta z nás to asi zná. Potřebujeme zrovna lyže, stan nebo třeba vrtačku a ačkoliv tu věc pravděpodobně několik dalších let nebudeme potřebovat, protože tu aktivitu neprovozujeme tak často, tak si tu věc koupíme „co kdyby náhodou“. To je nejenom finančně neekonomické, ale hlavně je to i zbytečné plýtvání zdrojů.
Často se mnohem více vyplatí danou věc půjčit, než pořídit. Díky tomu pak nemusíte řešit uskladňování, péči o věc a též se to finančně vyplatí. Je to nejenom environmentálně vhodnější, ale taktéž to dává smysl právě i finančně. Za věci se často platí poměrně nízký poplatek, který se vyplatí mnohem více než si danou věc koupit. Půjčit si můžete spoustu různých věcí, ať už hudební nástroje, lyže či třeba vrtačku. Více o půjčování jsem psala v tomto článku, kde zároveň najdete i více o možnostech nákupů z druhé ruky.
1.29 „Nerecyklujte víc“
Spousta jedinců žije v domnění, že snižovat svůj odpad znamená recyklovat víc. Vyměníte přeci ty obtížně recyklovatelné věci za ty lépe recyklovatelné. Tak to ale vůbec není. Ideálním stavem je produkovat méně jakéhokoliv odpadu. Ano, samozřejmě je lepší recyklovat poctivě než vůbec, ale směřujte spíše k tomu, aby se všechny vaše koše spíše vyprazdňovaly a ne abyste najednou měli mnohem více odpadu, ačkoliv recyklovatelného.
1.30 Naučte se správně recyklovat nezvyklé předměty
Ať už se jedná o dárkové karty, staré mobilní telefony, baterie či nefunkční nabíječky, mnoho lidí neví, co s nimi, a tak je buď klidně hodí do směsného koše anebo je raději nechávají desítky let doma, aby předešli tomuto „rozhodovacímu dilematu“. Přitom není nic jednoduššího, než si na internetu jednoduše najít, kam danou věc správně vyhodit.
Udělejte si takovou výzvu. Skoro bych se vsadila, že každý z nás doma má nějakou věc, u které odkládá ji vyhodit, protože si není jistý kam. Vezměte si nyní tuto věc, najděte si, kam s ní, a vážně ji tam během příštích pár dní běžte vyhodit. I váš dům vám poděkujete, protože tam bude zase o něco prázdněji.
Skvělé stránky, které vám mohou pomoci s dilematem, kam věci vyhodit, jsou Jak třídit anebo Třídění odpadu.
1.31 Dávejte si pozor na greenwashing
Pojem „greenwashing“ jste asi někdy slyšeli. Jedná se o takové malování na zeleno. Firmy, jejichž činnost je neekologická a neudržitelná, vydají například jednu kolekci či řadu produktů, která je ať už složením či obaly ekologičtější než zbytek jejich výrobků, a tuto řadu propagují jako známku toho, že jsou vlastně zelená, odpovědná firma.
Ve skutečnosti ale ve zbytku své činnosti daná firma vůbec nic nezmění, ale právě tato jedna řada výrobků ji umožňuje dělat si dobré jméno mezi veřejností. Zároveň často utratí mnohem větší množství peněz jen na marketing této „zelené řady“ než za to, aby reálně ve svém fungování firma něco změnila k lepšímu.
Toto natírání na zeleno je možné vidět v mnoha různých sektorech a oblastech. Ať už ve firmě s rychlou módou, která začně prodávat jednu kolekci z biobavlny, ale zbytek oblečení stále vyrábí v pochybných podmínkách z umělých materiálů, či v potravinářské firmě, která vydá jednu řadu nápojů ve skle, ale zbytek valí v plastových obalech a s tunami cukru ve složení. To, že firma vydala jednu udržitelnou řadu, neznamená, že je ekologická. Znamená to jen, že se chce líbit veřejnosti, ale často nehodlá nic změnit ve zbytku svého fungování.
2 Ekologie na cestách
2.1 Připravte si „zero waste kit“
Často na svých přednáškách dostávám dotaz, jak to dělám, když jsem třeba někde venku a dostanu hlad. Převážně ženy se mi svěřují, že si připadají strašně provinile, když jsou někde venku s kamarádkami a dostanou třeba chuť na nějaký koláček, ale nemají s sebou žádný pytlík.
Jak to dělám já? V podstatě kdykoliv, kdy jdu ven na delší dobu, tak nedocházím bez svého „zero waste kitu“. Je to takový můj eko základ. Obsahuje láhev na vodu, látkovou tašku, látkové pytlíčky a kapesníky. Jsou to věci, které s sebou beru, ať jdu skoro kamkoliv. Díky tomu mě nezaskočí nenadálý hlad ani žízeň a nemusím tak tvořit zbytečný odpad. Díky kapesníkům taktéž nepotřebuji ani papírové kapesníky, ani ubrousky, protože ty látkové jde používat na oboje.
Pokud víte, že máte problém si vzpomenout brát tyto věci s sebou, nachystejte si je někam, kde na ně nemůžete zapomenout. Ať už vedle/do kabelky či třeba do auta. Minimalizujte možnost zapomenutí.
2.2 Poproste o pití bez brčka
Může se to zdát jako maličkost, ale i taková věc, jako je brčko, může v přírodě dělat pěknou paseku. Možná už jste viděli video vědců, kteří v oblasti Karibiku při průzkumu želv našli jednu, které z nosu cosi trčelo. Ačkoliv si nejdříve mysleli, že se jedná o nějakého červa, nakonec zjistili, že je to brčko. Bohužel čím je nějaký kousek plastu menší, tím snáze se dostává do přírody a mezi živočichy.
Pokud po brčku vyloženě toužíte, vždycky můžete použít třeba bambusové, kovové či skleněné, která si můžete sebou brát na cestu. Často se bez něj ale úplně obejdete.
2.3 Vyhněte se jednorázovým obalům na jídlo
Pokud si rádi berete jídlo s sebou, pravděpodobně se setkáváte s jednorázovými pěnovými obaly ze styrofoamu, které jdou ale bohužel obtížně recyklovat. Zároveň jsou podle některých zdrojů tyto obaly vyloženě zdravotně závazné pro styk s potravinami (poměrně zajímavě tuto problematiku rozvádí knížka Život bez plastů).
Styrofoam je vyráběn z ropy a v roce 2011 byl označen za možný karcinogen.
Snížit svůj odpad zde můžete dvěma způsoby. První z nich je dělat si jídlo sám doma a pak si ho ve vlastní krabičce vzít do práce, díky čemuž snížíte svoji spotřebu obalů.
Druhou možností je využívat vratné znovupoužitelné krabičky Rekrabičky. Tyto krabičky jsou vyráběné z pevného odolného materiálu a jsou zálohované. Jednoduše si objednáte v restauraci jídlo do této krabičky a až ho sníte, tak krabičku zase přinesete zpátky do restaurace a záloha za ní vám bude vrácena.
Zároveň některé restaurace nabízejí Rekrabičky i na dovážkovou službu, což mi přijde skvělé a sama to využívám. Bohužel Rekrabičky ještě nejsou na tolika místech, jako by se hodilo, nicméně pomalu se rozrůstají. Přehled míst, kde jsou dostupné, naleznete na jejich webu.
2.4 Udělejte si kávu doma nebo použijte vlastní hrnek
Ranní káva je rutina většiny lidí, nezávisle na tom, kde se právě nacházejí. Zajdete do nejbližšího stánku s kávou a dostanete ji do plastovo-papírového kelímku. Nápoj během deseti minut vypijete, kelímek vyhodíte a jdete dál. Takto se to opakuje každý den. Bohužel to tvoří obrovské množství zbytečného odpadu.
16 miliard jednorázových kávových kelímků se vyhodí každý rok.
Přestože si spousta lidí myslí, že jednorázové kelímky jsou jen z papíru, a lze je tedy bez problémů recyklovat, není tomu tak. Kvůli kombinaci plastu a papíru, která slouží k tomu, aby kelímek nepálil a neprotékal, je v podstatě nerecyklovatelný. Kelímek má totiž na sobě tenkou plastovou vrstvu polyethylenu. Zároveň se při působení přírodních živlů začne kelímek pomalu rozpadat a uvolňují se z něho tolikrát zmiňované mikroplasty.
Tomu se dá zabránit velmi jednoduše koupením vlastního termohrnku. Pití z vlastního hrnku je často pohodlnější, a navíc s ním můžete při zakoupení nápoje dostat v některých obchodech slevu. Využít lze nejen na kávu, ale i jiné nápoje (džusy, freshe a jiné).
2.5 Pokud je to do 30 minut, projděte se
Pokud máte místo, kam se potřebujete dostat, a pěšky je do 30 minut, místo toho, abyste si vzali auto či jeli MHD, zkuste se prostě projít. Nejenom že je to nejekologičtější způsob přepravy, ale uděláte tak i něco pro svoji kondici a často i pro mentální zdraví.
Právě sport, ať už i třeba jednoduchá procházka, dobře působí na naši psychiku. Obzvláště pokud je to procházka nějakou příjemnou čtvrtí, můžete si to vyloženě užít. Pokud přeci jen spěcháte, zkuste využít třeba Rekola, sdílený systém kol. V současné době je najdete ve všech větších městech a pohodlně se s nimi dostanete tam, kam potřebujete.
2.6 Využívejte přírodní opalovací krémy
Klasické opalovací krémy jsou velkou zátěží pro mořské ekosystémy, protože obsahují oxybenzon a ethylhexyl metoxycinamát, které ničí korálové útesy. Podle vědeckých údajů se až 14 tisíc tun opalovacího krému a 82 tisíc druhů chemikálií z produktů osobní péče dostane do oceánů a moří.
Korálové útesy trpí a je to vidět i na jejich stavu: v Karibiku bylo v posledních 50 letech kolem 80 % korálů zničeno kvůli znečištění a oteplujícím se vodám. Proto bylo v nedávné době používání opalovacích krémů na některých plážích světa dokonce zakázáno, například na Hawai nebo Palau.
Kromě negativních vlivů na mořské ekosystémy mohou tyto látky z opalovacích krémů narušovat i normální hormonální cesty v těle. Ideálním řešením je používat přírodní opalovací krémy, ty nabízí značky laSaponaria, Ey! nebo Eco Cosmetics.
3 Buďte aktivisté v každodenním životě
3.1 Hlasujte svojí peněženkou za udržitelnější budoucnost
Ať se nám to líbí nebo ne, peníze hýbou světem. Proto to nejjednodušší, co se svými penězi můžeme dělat, je nepodporovat jimi to, co se nám nelíbí. Ať už se to týká potravin, které jsou spíše chemickou směsí než jídlem, kosmetiky, kde polovině ingrediencí vůbec nerozumíme, či oblečení, které bylo šité někde pochybně v Bangladéši.
Každý z nás má tu velkou moc rozhodnout se, komu dá své peníze. Volte moudře a nekupujte si od firem, proti kterým zbrojíte. Naopak dejte finanční podporu těm firmám, u kterých se vám líbí to, co dělají, a jsou s vámi souladu. V angličtině na to existuje hezká fráze „vote with your dollar“. Peníze jsou v podstatě novodobý hlasovací lístek.
3.2 Zaměřte se spíše na zážitky než na věci
Radost si nekoupíme věcmi, ale zážitky, nejlépe s blízkými lidmi. Osobně už několik let převážně o Vánoce praktikuji metodu, že většině svých blízkých lidí kupuji raději zážitkové dárky než hmotné. Ať už se jedná o poukázku do restaurace, vstupenku na kurz výroby čokolády či třeba pozvání na výlet na hrad, který kompletně zařídím.
Společný čas je jedna z těch věcí, které nám už nikdo nevezme a co ani nezestárne. A to, že někomu věnujeme třeba právě ten společný čas při nějakém zážitku, je často to nejcennější, co můžeme dát.
3.3 Vyrábějte ruční dárky
Dalším druhem věcí, které svým blízkým ráda věnuji, jsou domácí výrobky. Je to totiž podobné jako zážitek: někomu věnujete čas, který strávíte výrobou dané věci. Já ráda vyrábím třeba kosmetiku, pamlsky nebo různá vzpomínková alba z fotek.
Někdo si třeba u poslední zmíněné věci, vzpomínkového alba z fotek, může říct, že je to jen další odpad. Ale za mně není, tohle jsou věci, které mají důležitou památkovou hodnotu v našich životech. Zároveň tím ostatním ukážete, co pro vás znamenají a možná jim takto dáte i podnět, že je důležitá ta „osobní složka“ více než nějaká drahá věc koupená v nákupním centru. Inspirujete tak i ostatní kolem sebe.
3.4 Sbírejte odpadky v přírodě
Přírodě můžete pomoci nejenom tím, co děláte každodenně, ale třeba i tím, co děláte na dovolené. Jdete do přírody? Tak si vezměte s sebou nějakou tašku či pytlík a posbírejte pár kusů odpadků, které potkáte cestou. Příroda vám za to poděkuje.
Pokud byste v přírodě rádi uklízeli, ale samotným se vám nechce či si připadáte hloupě, můžete se vždy přidat k hromadným úklidům. Těm se v České republice nejvíce věnuje organizace Trash Hero, která má buňky po celé republice a určitě vás mezi sebe rádi přijmou.
3.5 Připojte se ke komunitní zahradě
Ať už chcete poznat podobně smýšlející jedince anebo prostě jen chcete mít místo, kde byste mohli zahradničit a něco si pěstovat, komunitní zahrada může být skvělým místem pro vás.
Komunitní zahrady se nacházejí po celé republice. Obvykle se jedná o zahrady ve městě spravované určitou komunitou lidí ze sousedství. Najdete je v různých formách, ať už v podobě několika záhonků, přes upravený vnitroblok až po velkou produkční zahradu zásobující potravinami nejen svoji komunitu ale i další lidi v okolí.
Pokud vás představa hromadného pěstování potravin láká a rádi byste našli komunitní zahradu ve svém okolí, mrkněte na mapu komunitních zahrad Mapko. Zde se dozvíte i více o tom, jak komunitní zahrady fungují a v jakých různých podobách je najdete.